Manželé Šebestovi toužili založit rodinu a mít potomka, ale nebylo jim přáno – lékařská vyšetření odhalila zdravotní komplikace, kvůli kterým paní Šebestová nemohla dítě ani donosit, ani poskytnout vajíčka k oplodnění. Zbývala jediná možnost, totiž náhradní mateřství. K němu se nabídla mladá žena jménem Jana, která měla poskytnout vajíčka a pak dítě i donosit. Manželé se upřeli k nové naději a Janě poskytli veškerou finanční podporu. Jenže sen se proměnil v noční můru, když Jana odmítla dítě po porodu předat a přerušila s Šebestovými kontakt.

Cesta k náhradnímu mateřství

K oplodnění bylo použito sperma pana Šebesty. Jana během těhotenství sdílela s manželi lékařské zprávy a vše se zdálo být v pořádku. Po čase však oznámila, že dítě zemřelo, a přerušila komunikaci.

Manželé se nevzdali a po nějaké době, kdy se Jana znovu ozvala, souhlasili s dalším pokusem. Tentokrát bylo těhotenství úspěšné a na podzim minulého roku se narodilo dítě, jehož biologickým otcem by měl být pan Šebesta. Jenže ačkoliv bylo dítě přislíbeno manželům, Jana ho odmítla předat a brání jakémukoliv kontaktu. Pan Šebesta není uveden v rodném listě, a proto vlastně nemá k dítěti žádný právní vztah.

Právní komplikace

Domáhat se v podobné situaci spravedlnosti je kvůli současné legislativní opoře daleko těžší, než by se na první pohled mohlo zdát. Podle českých zákonů je totiž matkou dítěte vždy žena, která ho porodila, bez ohledu na genetický původ. To znamená, že paní Šebestová nemá na dítě žádné zákonné právo, a pan Šebesta musí nyní bojovat u soudu o uznání svého otcovství. Pokud by soud jeho otcovství uznal, mohl by získat rodičovská práva a alespoň částečný kontakt s dítětem.

Právní úprava náhradního mateřství v Česku chybí, což znamená, že celý proces závisí na důvěře mezi náhradní matkou a zamýšlenými rodiči. Jakákoliv smlouva o náhradním mateřství by byla podle současných zákonů neplatná. Advokátka Kateřina Kolářová Justová, která manžele zastupuje, zdůrazňuje, že podobným případům by mohla zabránit jasná legislativa, která by stanovila rodičovská práva zamýšlených rodičů již při narození dítěte.

Náhradní mateřství v Česku

I přes právní rizika zůstává v Česku náhradní mateřství častou volbou neplodných párů. Některým již nezbývá nic jiného, jiní se rozhodnou zkrátka a dobře věřit. A ne vždy je potřeba malovat čerta na zeď – reprodukční kliniky, jako například Repromeda, uvádějí, že většina případů končí úspěšně a dítě je předáno zamýšleným rodičům.

Budoucnost legislativy

Vláda již v roce 2024 schválila analýzu, která by měla být základem pro novou právní úpravu náhradního mateřství. Nicméně na vypracování konkrétního návrhu zákona je lhůta až do roku 2026, což znamená, že ho současná vláda již pravděpodobně nestihne přijmout. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky je náhradní mateřství složitou problematikou, která vyžaduje pečlivé zvažování právních a etických otázek.

Pro manžele Šebestovy je situace velmi obtížná. Bez jasné zákonné opory je totiž řeč prakticky o slovní, nezávazné dohodě mezi rodiči a náhradní matkou, kterou pak v případě problémů nelze vymáhat právní cestou. Přestože se pan Šebesta chystá bojovat o uznání svého otcovství, cesta k získání dítěte do péče bude složitá. Případ zároveň poukazuje na nutnost právní úpravy, která by poskytla ochranu nejen zamýšleným rodičům, ale samozřejmě také náhradním matkám i samotným dětem.