Mzdy v Česku rostou, ale řada lidí to nepocítí. Více peněz spolknou dluhy a exekuce

"Samozřejmě, že dluhy se musejí platit. Ale současný exekuční proces umožňuje jen velmi malému počtu osob se oddlužit a začít znovu. Statistiky hlásají dvouciferný růst minimální mzdy, ale těmto lidem příjmy zkrátka nerostou. Odcizení této sociální skupiny od zbytku společnosti se tak dále prohlubuje. A dost možná už se to projevuje i na makročíslech v podobě odcizení inflace od růstu mezd," napsala v něm.

Kdy se platí dluhy

Dlouhodobým cílem České národní banky je dvouprocentní inflace. Poslední statistiky ale ukazují, že růst cen zpomalil pod dvě procenta.

Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl vidí důvod jinde než ve splátkách dluhů a v exekucích. "Rostoucí mzdy se objevují v položkách, které nejsou vždy dokonale nebo vůbec zachyceny ve spotřebitelském koši, například v cenách nemovitostí."

Podle Hampla sice platí, že rostoucí příjmy většinou vedou k tomu, že lidé se snaží splácet existující závazky, ale je to i naopak.

"Kdybyste chtěli vidět okamžik, kdy lidé nejvíce snižovali své dluhové břemeno, tak to bylo v časech krize. Teď nejsme v situaci, kdy by se objem závazků v populaci snižoval. Naopak v dobrých časech, kdy lidé mají výjimečná očekávání ohledně toho, jak se jim bude dařit v budoucnosti, si nové závazky nabírají," namítá.

Předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula upozorňuje na další aspekt, který omezuje souvislost mezi růstem mezd a zvyšováním cen.

"Ceny se nemohou tak jednoduše zvyšovat jen podle toho, jak rostou mzdy. V mnohém tu totiž máme ceny vyšší, než jaké jsou za našimi hranicemi. Česká republika není tak velká, aby si český občan nemohl koupit levnější zboží třeba v Rakousku nebo v Německu," říká.

Podle Středuly by se ostatně mzdy měly zvyšovat ještě více a ještě rychleji. „Nám vadí, že mzdy se nezvyšují tak, jak by mohly. Jejich růst přitom pomáhá celé ekonomice, spotřeba domácností se na růstu HDP podílí více než 50 %,“ zdůrazňuje.

Pokud jde o exekuce, odbory podle Středuly prosazují to, aby se i lidé, podobně jako je to nyní u firem, mohli zcela oddlužit, „pokud se chovají slušně a splácí“.