Luxusní bydlení je jedním z benefitů, na které firmy lákají zaměstnance do vrcholných pozic. "Je vždy stanoven rozpočet, do kterého se musí zaměstnanec vejít. Pronájem je přitom z ekonomického hlediska výhodnější než, v případě zahraničních manažerů, pobývat po hotelích. Spíše je to však o kvalitě bydlení – vlastnit byt je jistě komfortnější než střídání hotelových pokojů, zvláště když má manažer s sebou i rodinu," popisuje výkonný ředitel České manažerské asociace Ivo Gajdoš.

Zatímco ceny se drží vysoko nebo dokonce rostou, bytů stále přibývá. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy hlásí, že do začátku roku 2017 vyroste v Praze víc než 11 tisíc nových bytů. Přibývá rovněž i podniků, které si Praze zakládají sídla. Od roku 2005 se jejich počet více než zdvojnásobil, jak vyplývá z údajů Útvaru rozvoje hlavního města. K roku 2012 bylo v české metropoli registrováno přes půl milionů firem.

A s větším počtem podniků přibývá i manažerů, kteří požadují pohodlí a luxusní servis v pohodě bezpečnostních služeb a recepcí. Firmy jim to ochotně platí.

"Prim drží lokality Praha 1, 2, 5 a 6. Doplňkem jsou některá konkrétní místa Prahy 4 a 7 dopřávající zcela výjimečné výhledy. Přesto, že se nabídka nemovitostí jeví jako široká, velmi kvalitních nemovitostí je v konečném důsledku málo. Klienti jsou Češi, Slováci a také zahraniční příslušníci etablovaní v ČR a považující Prahu za posilující lokalitu střední Evropy," popisuje Peter Višňovský, ředitel pražské realitní kanceláře LEXXUS.

A tak zatímco pronájem bytu pro manažera vyjde podle údajů LEXXUS klidně až na 140 tisíc korun, pro řadů Pražanů, především mladé lidi, je nedostupný nájem i desetkrát nižší.

Většinou dosáhnou jen na nájem pokoje, který se pohybuje v průměru kolem pěti, šesti tisíc. Na samostatný pronájem často nemají, takže bydlí buď se spolubydlícími, nebo s partnerem, s nimž společnou domácnost často kvůli financím zakládají dřív než by tomu bylo v případě příznivější situace.

"Bydlela jsem (ve společném bytě) léta a důvod finanční. Od určitého věku to už ale nešlo psychicky. A to jsem měla na spolubydlící štěstí," říká Eva, která s partnerem čerstvě založila rodinu.

Mladý člověk, který si pronajímá byt sám, je v Praze spíš menšinovým jevem, přesto se ale najdou tací, kteří si za soukromí ochotně připlatí. "Bydlela jsem (se spolubydlící), ale když jsem si zkusila, jaké to je bydlet samostatně, už nechci jinak. Rozdíl spolubydlení/nájem byl asi jen tři tisíce. Za ten klid mi to stálo," vysvětluje Iva.

"Raději bych platil méně, ale teď nemusím každé ráno a večer řešit, zda mohu do koupelny, na toaletu nebo do kuchyně. Nájem není tak hrozný, byt totiž nebyl přes realitku nebo inzerát, ale přes známého," doplňuje Zdeněk.