Úřadující předseda ODS Martin Kuba nedávno přiznal, že ODS příliš ustupovala ve vládě levicovým návrhům TOP 09 a Miroslava Kalouska, jako jsou zvyšování daní či zhoršování podmínek pro živnostníky. Co si myslíte o takovém coming outu?

A neopomněl ještě dodat, že za to nese osobní odpovědnost Petr Nečas, který ty ústupky s nikým nekomunikoval a dělal je sám. Podivný obraz okopávání kotníků, nic víc…

Nečas tu už není, ODS a TOP 09 se navenek chovají jako soupeři…

Pokud se podívám na kandidátky ODS v jednotlivých krajích, tak tam nevidím nikoho, kdo by k daným tématům komunikoval nějakou výraznou pozici. Čili to ani tak nebyl ústupek ODS, jako spíš neschopnost formulovat jakoukoli vlastní pozici a jakýkoli jiný koncepční pohled. Nelze jednat, případně i ustupovat, pokud někdo nemá vlastní myšlenku a vlastní kauzu, za kterou by bojoval. Kalousek ODS přepral svou vehemencí a schopností mít po ruce argumenty a čísla, která soupeř nedokázal rozporovat. ODS ztrácela vnitřními boji, program nikdo neřešil.

Takže vlastně ODS sama vyklízela pole, protože ho měla prázdné...

Signifikantní je debata v Poslanecké sněmovně o nové dani z nabytí věci nemovité. Nová daň zcela měnila konstrukční filosofii, zvyšovala daňové břemeno i postavení plátce. Já jsem ve sněmovně upozorňoval na důsledky přijetí takového zákona a ODS vesele hlasovala s Kalouskem, pan ministr Bendl si hlasitě liboval a Kuba mlčel jako ryba. A to bylo prosím po pádu vlády Petra Nečase, kdy už se ODS nemohla vymlouvat na ty takzvané koaliční ústupky. Naštěstí Senát tento zákon ve čtvrtek zamítl. 

V poli bez zákopů, bez pevných ideových a programových bodů a bez lidí, kteří by každý jediný den byli schopni takové souboje vést, vyklízíte šatnu ještě před zápasem. K završení příběhu této jednotlivosti navrhuje ODS novou výjimku u daně, pro zrušení které sama hlasovala před necelým měsícem. To je přeci jistý obraz neschopnosti a bezradnosti v oblasti ekonomických témat.

ODS teď jde do voleb s heslem „Volím pravici“. Lze ji podle vás ještě označit za pravicovou stranu?

Nechci se vymezovat pouze proti ODS. Já se zdráhám označovat ty kroky, které tady celá koaliční vláda předváděla, za pravicové. Pravý thatcheristický konzervativní koncept říká, že se veřejné služby mají pokud možno odstátňovat a předávat soukromému sektoru, aby byly pro veřejnost, pro daňového poplatníka, levnější. Řada skutků vlády, která se troufala označovat za pravicovou, služby naopak prodražila. Ministr Drábek systém výplaty sociálních dávek překlopil z nákladů 400 milionů korun na zhruba jednu miliardu, ročně! Chtěl bych, aby se ODS stala pravicovou stranou, to by ale v jejím čele museli stát lidé, kteří vědí, co to je pravicový konzervativně-liberální koncept.

Miroslavě Němcové se v části médií, ať zaslouženě, či nezaslouženě, říkalo „Klaus v sukních“. Myslíte si, že ona může být jako volební lídr novou nadějí pro obnovení pravicových hodnot v ODS?

Miroslava Němcovou má obrovskou lidskou výhodu přirozené autority, člověka s dlouhodobě konzistentními názory, které účelově nemění kvůli tomu, aby ji úhybný manévr dovedl k lepšímu postu či postavení. Ale je vidět nedostatek silných témat, která by v politice zastávala. Je naštěstí dost moudrá, aby si ve věcech, ve kterých si neví rady, brala na pomoc ty, kteří jí ty věci vyjasní. Ale obklopena lidmi, kteří jsou ve vedení ODS, kteří nejsou nositeli základního pravicového konceptu, nedokáže sama změnit vůbec nic. Může neblahé věci zastavit, zbrzdit, to je ale málo.

Pokud jde o TOP 09, tak ta se chce pasovat do pozice jediné pravicové strany s tím, že Miroslav Kalousek říká, že Karel Schwarzenberg je lídr pravice. Co vy na to?

Neřeším dilema, zda označovat TOP 09 za pravici či nikoli, tu odpověď dal sám Karel Schwarzenberg. On přeci řekl větu, že oni nedělali pravicovou politiku, protože nejsou pravice! A já s ním souhlasím, i když on tedy dodal, že dělali konzervativní politiku, protože jsou konzervativci. Pak tedy nerozumím tomu, jak mohl přehlížet důsledky úřadování pana ministra Drábka. Jako konzervativec měl požadovat, aby systémy, které takzvaně „konzervativní“ strana prosazuje, byly z pohledu daňového poplatníka efektivní a lacinější, než systémy doposud provozované, a ne naopak.

Pokud jde o Miroslava Kalouska, ten je u každé vlády od roku 2002. V době, kdy byl v koalici se sociálními demokraty a kdy ekonomika rostla šestiprocentním tempem, se země zadlužovala a on užíval mocenské pohodlí a krátil si čas cvrnkáním do socialistických premiérů. Myslím, že nikdy nebyl příznivcem snižování daní. Je přesvědčeným příznivcem adresného přerozdělování: „Systém políbíš prsten - dostaneš, nepolíbíš prsten - nedostaneš nic."

Andrej Babiš říká, že jeho hnutí ANO je středopravicové...

Za naprosto nejsměšnější obraz, který má představovat předvolební souboj, považuji předstíraný souboj Miroslav Kalousek versus Andrej Babiš. Miroslav Kalousek z KDU-ČSL či TOP 09 hlasoval pro podporu obnovitelných zdrojů energie od bioplynek, solárních elektráren a biopaliv – a Andrej Babiš na tom vydělává. Jak tito dva muži mohou simulovat souboj, když jsou na sobě svým způsobem závislí již několik let? Má-li to tedy být volební souboj simulovaný, pak jdu raději na wrestling.

Hlavu vzhůru!, jehož jste volebním lídrem v Jihočeském kraji, zatím představilo spíše obecné proklamace svých ideových základů. Můžete prozradit něco více a konkrétněji z ekonomického programu? Chcete třeba snižovat daně, které zvýšily ODS a TOP 09. Chcete ulevit v podnikání omezením regulací?

Volební program bude představen brzy, čili nechci předbíhat a nebudu tolik konkrétní. Češi platí daně jako mourovatí. To není pouze řečnický obrat, to je fakt. A to chceme změnit. Vezmu-li si na pomoc srovnávání průměrných mezd v EU, stojí Česká republika na 15., respektive 16. místě. Máme tedy co dohánět. Na druhou stranu, porovnám-li daňovou zátěž například v oblasti spotřebních daní přepočtených právě k průměrné mzdě v ekonomice, pak máme na pohonných hmotách pátou a šestou nejvyšší daň v EU, první je nafta, druhý benzin. Pak máme desátou a jedenáctou nejvyšší daň v oblasti tabáku a alkoholu. Vezmu-li daňovou zátěž vázanou na práci, pak jsme na šestém, respektive sedmém místě, co se týče vedlejších nákladů spojených s prací.

V každém ohledu jsme tedy na čele daňového peletonu, co se týče výše zdanění. Měřeno optikou absolutních daní zaplacených k výkonu ekonomiky, máme zhruba srovnatelné daně jako sousední Německo. Dokonce v roce 2013 budeme mít složenou daňovou kvótu stejně vysokou, ne-li vyšší než v roce 2006, což byl ovšem rok se solidním hospodářským růstem. Česká republika a její daňoví poplatníci neunesou už vyšší daňovou zátěž. Musíme zastavit růst daňového břemene a spíše ho snížit. Daně v oblasti spotřeby jsou nesmyslně vysoké. Trend přesouvat daňovou zátěž z oblasti zdanění mzdy do oblasti spotřeby je sice správný, ale má nějaký akceptační strop v čase a prostoru.

Šotek ve mně mi velí říct, že někteří členové vlády studovali či budou vyučovat na CEVRO Institutu, kde Lafferova křivka je základním teorémem v oblasti efektivity výběru daní. Jak mohou učit jev, který svými skutky popírají? Ten princip přeci říká, že od určitého bodu, kdy se zvýší daně, se nevybere více, dokonce i méně, a naopak, že při určitém snížení daní se může nakonec vybrat více peněz, neboť se povzbudí ekonomika.

Takže jaké daně byste snížili?

Rozhodně by se měla snížit vyšší sazba DPH 21 procent na 20 procent či spíše na 19 procent. Úplně by se měla zrušit nemravná daň z převodu nemovitosti. Určitě by se měly zlepšit správa a výběr daní. Obrovskou rezervu spatřuji v oblasti daní spotřebních. Sousední Rakousko má 600 celníků, zatímco my jich máme skoro šest tisíc. Objem daňových úniků související s kauzou nezdaněného lihu odhadovaný zhruba na 750 milionů korun je jeden z velkých střípků. Stejně alarmující stav je v oblasti tabáku i daňových úniků spojených s pohonnými hmotami. Část úniků pramení z toho, že stát daně vybírat neumí a část díky tomu, že daňové břemeno je již neúnosné. Nelze přesouvat odpovědnost a výpadky z úniků na ty, kteří daně platí.

A co dále nabízíte ve svém  programu?

Jde o zajištění předvídatelnosti a stability práva. Chceme dát do Ústavy pojistku proti přijímání zákonů v časové tísni a zneužívaní tohoto institutu, kdy dochází k tomu, že jsou zákony přijímány v listopadu a prosinci s tím, že vstupují v platnost hned prvního ledna následujícího roku. Mělo by existovat pravidlo, že o zákonu v posledním čtení nelze hlasovat po 30. 6., pokud má ten zákon platit od 1. ledna následujícího roku.

Dále chceme snížit počet poslanců na 161, stanovit jednomandátové volební obvody, v nichž by poslanci kandidovali přímo. Přímou volbou poslance by se zajistila nejlepší vazba mezi volitelem a voleným. Řada poslanců by ve sněmovně začala pracovat jiným způsobem, řada by se stala zcela nevolitelnými. Prostor by se rychle čistil, nesmlouvavá evoluce.

Nejprve se objevila zpráva, že Václav Klaus podpoří exkluzivně Hlavu vzhůru!, Ladislav Jakl potom tu zprávu relativizoval s tím, že si to Václav Klaus ještě rozmyslí. Jak to tedy je?

Jako přímý účastník setkání s Václavem Klausem a všech věcí, které následovaly, se na to pokouším pohlížet jako na geniální mediální taktiku, kdy zpravidla Jakl něco říká a Hájek to vyvrací, a jindy naopak. To je jistý způsob, jak pěstovat mediální zájem o nějakou věc. Třeba o to, jestli „tentokrát přijde kouzelník…“.  (usmívá se)

Říkám to s trochou nadsázky a o to snáze, neboť si nemyslím, že by měl Václav Klaus za někoho chodit do práce. Myslím, že tu je generace politiků, která má chtít obhajovat pravicové myšlenky. A to buď dovede, nebo nedovede. A přidá-li se k nim Václav Klaus, pak mohou spoléhat na jistý bonus, benefit, který jim asi právem patří. Myslet si, že příchodem Václava Klause se věc sama spraví nebo udělá, to považuji za lehkovážné a velmi naivní. Takové vidění věcí je pro mě nepřijatelné.