Nejlépe se městu dařilo v poválečných letech, kdy výroba automobilů Ford, General motors a Chrysler jela na plné obrátky. Řikalo se, že kdokoli zažádá o práci v jedné z těchto firem, okamžitě ji dostane. Velká trojka v padesátých letech bez problému zlikvidovala veškerou konkurenci, která se pokoušela v jejich oboru uspět. Ještě v 70. letech jí patřilo 70 procent trhu. To vydrželo do doby, než na americký trh vstoupili noví výrobci z Asie a Evropy. To byl začátek konce pro průmyslovou hvězdu Detroit.

Už v průběhu 70. let bylo všem třem firmám jasné, že ztráta zisků v důsledku zvýšené konkurence je nevyhnutelná. Dobře fungující management by se pokusil propad zisků, když ne zastavit, tak alespoň zpomalit. To se ale v Detroitu nestalo.

Detroit, Michigan | zdroj: Getty Images

Detroit si po celou dobu hřál na hrudi zmiji v podobě odborového svazu automobilových pracovníků, kteří si z bohatých let zvykli na nadstandardní zacházení v podobě výhodného zdravotního pojištění a štědrého penzijního programu. Ve svém důsledku to vedlo k tomu, že dělníci při sebemenší snaze sáhnout na jejich bonusy okamžitě stávkovali. Nepřijali snadno ani bankrot města, protože to budou právě oni, kdo budou finančně nejvíc poškozeni.

Automobiloví konstruktéři se stali synonymem pro přeplaceného a nevýkonného pracovníka. Nic z toho ale mamagement v General motors, Chrysleru ani Ford netrápilo. Není překvapením, že zhruba čtvrtina detroitského dluhu by měla směřovat právě na důchody vysloužilých dělníků.

Obamo, zachraň nás!

Vše vyplavalo na povrch, když v roce 2008 dorazila krize. Byly to právě firmy General Motors a Chrysler, které začaly u prezidenta Obamy škemrat o finanční injekci (čti: začaly ho vydírat). Obama svolil, konstruktérům vyplatil 12,7 miliardy dolarů (v přepočtu 257 miliard korun) a s velkou pompou oznámil, jak "zachránil Detroit". Město bohužel ze zmíněných necelých 13 miliard příliš nevidělo, neboť většinu spolykaly chřadnoucí firmy nebo právě automobilové oborové svazy. Obama zachránil autovýrobce, ale Detroitu jen prodloužil kóma, které vyústilo loňským bankrotem.

Město se propadalo do stále hlubší propasti, protože muselo zásadně osekat veřejné rozpočty. Kvůli tomu vznikaly nové problémy, které jako by vůbec nepatřily do civilizovaného světa. Posuďte sami. V Detroitu svítí pouze 40 procent veřejného osvětlení. Město je tak ponořeno do tmy, která pochopitelně vyhovuje organizovanému zločinu. (Detroit patří k nejnebezpečnějším městům v USA).

Pokud se rozhodnete zavolat si policejní hlídku, je třeba mít s sebou nějaké čtení, protože jinak byste nemuseli průměrnou 58minutovou čekací dobu přežít. S tím souvisí také objasněnost kriminální činnosti, která se krčí kolem mizerných 10 procent.

Detroit, Michigan | zdroj: Getty Images

Dalším obrovským problémem města je korupce. Kwame Kilpatrick usedl do křesla starosty v roce 2001 s velkým elánem a sliboval voličům hory doly. O sedm let později opouštěl funkci s žalobami na krku a obyvatelé mu mohli leda poděkovat za útratu zhruba 19 milionů dolarů z veřejných peněz. V roce 2013 byl Kilpatrick odsouzen na 28 let ve vězení. Soud ho uznal vinným za daňové podvody, vydírání a další zhruba desítku přečinů. Kilpatrick skončil jako korupčník per excellence, náš doktor Rath by se měl se svou 'sedmičkou vína' raději zahrabat.

Problém Detroitu je pochopitelně systémový. Vyberte takřka jakoukoli část veřejného rozpočtu a narazíte na neuvěřitelná čísla. Příkladem mohou být výdaje na vzdělávání. Průměrný měsíční plat učitele v USA je 4 600 dolarů měsíčně, průměrný plat učitele v Detroitu - 5900 dolarů. To je zajímavý paradox, přihlédneme-li k místním studijním výsledkům.

Jen sedm procent studentů má průměrnou či lepší zdatnost ve čtení a dokonce jen čtyři procenta průměrnou či lepší zdatnost v matematice. Střední školu dokončí v Detroitu jen 65 procent studentů proti 78 procentům ve Spojených státech celkově. 'Funkcionálně negramotných', tedy neschopných vyplnit jednoduchý formulář třeba s žádostí o práci, je 47 procent obyvatel Detroitu.

Komu patří Detroit?

V Detroitu je řada budov v naprosto dezolátním stavu. Chátrají až nezvykle rychle. V následujícím klipu můžete porovnat fotografie různých oblastí města v letech 2010 až 2014. V některých případech se zaznamenaná místa změnila k nepoznání.

V Detroitu je odsouzeno k demolici asi 80 tisíc budov, což představuje zhruba pětinu staveb v celém městě. Dalších přibližně 30 tisíc budov má k demolici blízko. Níže najdete mapku, kde jsou takto postižené budovy označené červeně a žlutě.

V důsledku masivního odlivu obyvatelstva jdou razantně dolů ceny nemovitostí. Toho hojně využívají čínští spekulanti, kteří nemohou odolat koupi, když je celá budova vyjde na pouhých 39 dolarů. Svou zkušenost s čínskými investory má Caroline Chenová. "Myslím to vážně. Chtěl bych koupit 100, 200 nemovitostí," říkají obvykle. "Nepotřebuju je vidět, vyberte mi nějaké dobré," popisuje Chenová typický telefonát.

Představte si větší Karlovy Vary a místo Rusů si dosaďte Číňany. Detroit by tak mohl klidně časem vypadat. 

Mapa chátrajících budov v Detroitu | zdroj: NY Times

Detroit přitom není zdaleka jediné americké velkoměsto, které má potíže. Velice blízko bankrotu má například Chicago, které to také přehnalo se štědrostí v rámci sociálního systému.

Detroit, Michigan | zdroj: Getty Images