Slevové servery se v posledních dvou letech staly v Česku fenoménem a rychle kolem nich vznikla zcela nová business kategorie. „Objevilo se velké množství slev, které předtím nikdo v Česku nenabízel a rozjela se nákupní horečka. Počáteční náklady na spuštění slevového serveru byly relativně nízké, riziko minimální. Toho využila celá řada podnikatelů,“ popisuje internetový odborník Michal Hardyn z portálu TopSleva.cz.

Výhodou byl i fakt, že tuzemští obchodníci nemuseli vytvářet nové obchodní postupy – stačilo převzít ty už existující ze zahraničí. „Produkt byl jasně definovaný z Ameriky, kde už 2 roky úspěšně fungoval otec českých slevových serverů Groupon.com. Stačilo model Grouponu úspěšně přenést na svou doménu,“ popisuje Hardyn.

Nabídky se prodávaly samy

V dobách, kdy byl zájem o slevy největší, nebylo podle Hardyna zapotřebí ani žádných speciálních marketingových strategií. „Slevové nabídky se prodávaly téměř samy, hlavně díky slevovým srovnávačům, které si brzy oblíbilo okolo 1 milionu uživatelů. Tehdy stačilo mít rozumně nastavený obchodní tým a podnikání se začalo rozbíhat,“ líčí.

Taková situace však nemohla vydržet dlouho. Kvůli zvýšení konkurence začaly slevové servery bojovat o zákazníky – stejně jako je tomu ve všech ostatních odvětvích. „Slevové servery se musely kromě obchodu, který většinou zvládaly a zvládají slušně, začít věnovat i rozvoji marketingu a produktu. Když se podíváte na dnešní situaci, je vidět, že dobře se to podařilo třem až čtyřem slevovým serverům. V závěsu se drží dalších asi pět solidních konkurentů. Ostatní mají ještě výrazné rezervy,“ vypočítává Hardyn.

O tom, zda je i nadále výhodné provozovat slevové servery, však Hardyn nepochybuje. „Pokud se splní aktuální odhady, bude letošní nárůst tržeb v oboru slevových serverů 65%. Z loňských 1,8 miliardy Kč se zvýší roční tržby na 3 miliardy Kč při průměrné marži 15%. Výsledná hrubá marže pro slevové servery dosáhne v letošním roce řádově 450 milionů korun,“ předpovídá.

Menší dynamika oboru

Dominantní pozici si podle Hardyna podrží Slevomat. „Momentálně je na trhu aktivních zhruba 120 slevových serverů. Slevomat měsíčně utrží kolem 50 milionů korun a jeho podíl na trhu zůstává velmi pěkných 20 %. O dalších 60 % výdělků se bude dělit přibližně 20 slevových serverů, které mají šanci utržit průměrně 100 milionů Kč ročně a vygenerovat hrubou marži kolem 14 milionů Kč za rok,“ uvádí. Do nákladů na marketing servery podle Hardyna investují necelou polovinu hrubé marže, tedy 6 až 7 milionů Kč. Zbylých cca 8 milionů Kč připadne na provize obchodníků a provozní náklady.

Výše zmíněná čísla jsou podle Hardyna důkazem, že ve srovnání s klasickými e-shopy mohou být slevové servery výrazně zajímavější investicí. Podle dříve zveřejněných průzkumů je v Česku aktivních přes 21 tisíc e-shopů a stovky nových e-shopů vznikají každý měsíc.

„Celkový obrat e-shopů byl v loňském roce 37 miliard korun s meziročním růstem 12 %. Dynamika oboru je menší, než u slevových serverů, a průměrná marže, tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, se pohybuje v řádech nižších jednotek procent. Touto optikou slevový obor rozhodně nevypadá jako špatný byznys,“ uzavírá Hardyn.