Magazín

Tři měsíce, tři tisíce letců na straně Velké Británie, z toho 88 československých stíhacích pilotů. Hrstka statečných obránců ostrovního království připravila v letecké bitvě o Británii Hitlerově armádě první velkou porážku. Oběti, které Britové i jejich spojenci přinesli, však byly nemalé. Poprvé vzlétly stroje k obraně Británie 10. července 1940.

Severní Čechy a dovolená? Toto spojení asi nezní příliš lákavě. Opak je však pravdou. Český Sever už dávno neznamená zničené lesy a nevábnou přírodu. Malé a nepříliš známé Lužické hory jsou toho důkazem. Třeba takový Jiřetín pod Jedlovou.

Na naší planetě nalezneme nejroztodivnější prostředí, která většinou hostí ještě podivnější obyvatele. Jedním z nejneobvyklejších míst k životu je bezpochyby okolí „černých kuřáků“, hlubokomořských vývěrů horkých minerálních vod.

Svěží zelená pole podél Nilu možná budoucí generace budou znát jen z obrázků. Nezadržitelně rychle mizí, břehy Nilu pohlcují staveniště. Počet Egypťanů nezadržitelně roste, v současné době v zemi žije na 90 milionů lidí. A tak se začíná zastavovat i životodárná půda už od dob Faraonů. 

Dlouhá upnutá roucha z tmavé těžké látky nemohou katoličtí duchovní odložit ani v letních parnech. S předpisy ve Vatikánu nehnou ani teploty blížící se 40 stupňům, žádné úlevy v podobě letního oblečení se duchovním nedovolují. Na šortky a krátký rukáv tak mohou zapomenout.

V debatě, zda přijímat nebo nepřijímat uprchlíky v Česku se objevuje řada nepodložených nebo přímo nesmyslných argumentů. K nejpopulárnějším tvrzením patří, že přijetí velkého počtu migrantů především z islámských zemí jako Sýrie, Libye či Eritrea, může způsobit, že v Praze nebo v jiných částech republiky začnou vznikat komunity podobné banlieus, problematickým předměstím Paříže a jiných velkých měst ve Francii. 

Představit si pravěkého tvora o hmotnosti stovek tun pohybovat se rychlostí podobnou dnešním, mnohem menším predátorům či býložravcům, není úplně jednoduché. Během posledních dvou let se ale ukázalo, že to se studenokrevností pravěkých gigantů mohlo být všelijak.

Názory na dopady řecké krize na eurozónu rozdělují členy české vlády. Zatímco premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že odchod Řecka z eurozóny bude mít jen politické důsledky, ministr financí Andrej Babiš se naopak domnívá, že události v Řecku nebudou mít na EU žádný vliv. Jde prý jenom o to, aby vedoucí představitelé EU si dokázali přiznat chybu.