Zajeďte do Egypta, než úrodné břehy Nilu úplně zmizí. Nepotrvá to dlouho
9. 7. 2015 – 15:36 | Magazín | art
Svěží zelená pole podél Nilu možná budoucí generace budou znát jen z obrázků. Nezadržitelně rychle mizí, břehy Nilu pohlcují staveniště. Počet Egypťanů nezadržitelně roste, v současné době v zemi žije na 90 milionů lidí. A tak se začíná zastavovat i životodárná půda už od dob Faraonů.
Pořád jsou k vidění idylické výjevy, kdy si děti hrají mezi banánovníky a poli s vojtěškou, popásají se ovce a palmové větve šelestí ve vánku. Je jich ale stále méně, neboť krajinu začíná ovládat živelná, nikým nekontrolovaná zástavba.
Ačkoli úrodná nilská půda a chlebodárce celé země zaujímá pouze desetinu Egypta, žila v její blízkosti vždy většina obyvatelstva. Jejím největším nepřítelem se teď stali sami farmáři, kteří náhodně a nelegálně stavějí nové domy pro své potomky, jelikož jinak to vyřešit neumějí.
Po revoluci z roku 2011, kdy se země ocitla v bezpečnostním vakuu, začalo staveb rychle přibývat. Teď se nelegální výstavba sice trestá vězením nebo pokutami, ale staví se dál. Chudí zemědělci mají problém se uživit. Nevidí proto jiné řešení, než stavět na svých polích nebo je postupně rozprodat.
Vědec Farúk Báz říká, že při takovém tempu výstavby přijde Egypt do 180 let o veškerou zemědělskou půdu. "Nezbude tady k obdělávání jediný akr. Bude-li půda mizet pod moderní zástavbou, budou Egypťané umírat hlady," řekl.
Devětačtyřicetiletý pěstitel Hamíd Fathí zestárl a ztmavl pod paprsky prudkého slunce. Lidem jako on prý nezbývá nic jiného než stavět bez povolení. "Vláda prodává pozemky draze podnikatelům a my si nedokážeme obstarat ani pár metrů, abychom postavili něco pro své syny. Tak co máme dělat?" ptá se.
OSN v roce 2011 zveřejnila zprávu o boji proti suchu a rozšiřování pouštních oblastí. Egypt v ní byl označen za zemi, která přichází o úrodnou půdu nejrychleji na světě. Každou hodinu tam zmizí skoro 1,5 hektaru obdělavatelné půdy.
"Vesnice se rychle proměňují na hustě obydlená městská sídliště. Neexistují plány na městský rozvoj, usměrnění výstavby ani stavební zásady," řekl architekt a zakladatel blogu Cairobserver Muhammad Šahíd.
Ti, kdo svá pole prodají, pak míří do velkých měst s nadějí, že tam najdou práci. "Zemědělství už není dobré. Nechali nás napospas. Ale než něco prodám, vyčkávám na toho správného zákazníka a na cenu," řekl pětapadesátiletý abú Islám. Právě pracuje na svém rýžovišti a dvě jeho děti mu pomáhají osazovat sazenice.