Magazín

Hornorakouské městečko Braunau am Inn není hrdé na to, že se stalo rodištěm Adolfa Hitlera i přesto, že zde strávil jen první tři roky života. Jeho jméno se zde nahlas nevyslovuje, jeho rodný dům je opuštěný. Místní se bojí, aby se s blížícím výročím konce druhé světové války a sílícími protiislámskými náladami nestal cílem neonacistů. Stejně jako před lety hrob jeho rodičů.

Když, co si loni v září začala Američanka Yamini Karanamová stěžovat na zhoršující se bolesti hlavy, potíže s koncentrací a čtením, objevili jí lékaři v mozku nádor. Po jeho vyjmutí zjistili, že šlo o "parazitické dvojče" s vyvinutou kostí, zuby i vlasy, informoval server Skynews.

Rusko drze vleze všude tam, kde mu v tom nikdo nezabrání, tvrdí režisér Jiří Menzel. Podle něj by se ho měla bát celá Evropa, protože Vladimir Putin dělá nyní přesně to, co Hitler před začátkem druhé světové války. 

Poprvé od odhalení íránského jaderného programu v roce 2002 se světové mocnosti s dokázaly dohodnout s islámskou republikou na předběžných podmínkách pro pokračování jejího jaderného programu. Osud historické smlouvy a lepších časů, na které se blýská vztahům mezi Teheránem a mezinárodním společenství, leží prakticky jen v rukou Íránců. Vyplatí se Západu jeho důvěra?

Hlavním tahákem letošního ročníku festivalu Academia Film Olomouc byla návštěva slavného biologa a popularizátora vědy Richarda Dawkinse. Netřeba asi dodávat, že na jeho sobotní přednášku se stála dlouhá fronta.

Vody je na naší modré planetě zdánlivě tolik, že si leckdo může myslet, jak v ní utopíme libovolné množství odpadu. Jak navíc ukazují zkušenosti odborníků i laiků, neúnosné množství odpadu je pouze jedním z faktorů, ohrožujících nejrozsáhlejší ekosystém na planetě.

Evropští státníci měli na oslavy 70. výročí konce druhé světové války do Moskvy jet a využít návštěvy i k tomu, aby řekli ruskému prezidentovi, co si myslí o jeho politice, říká bývalý náčelník Generálního štábu české armády generál Jiří Šedivý. Mohli by to podle něj využít jako příležitost říct Putinovi osobně, že s jeho kroky nesouhlasí. 

První genocida 20. století slaví sto let. A spolu s ní si můžeme připomenout neslavné výročí zapírání ze strany Turecka, které od vzniku samostatného státu odmítá uznat rozsah a plánování systematického vyvražďování arménského obyvatelstva. Turecké zatloukání bohužel zatím sdílí také drtivá většina světa v obavách před poškozením vlastních zájmů.