Magazín

Indonésie byla dlouho považována za vzorný příklad země s tolerantním a liberálním islámem. Od té doby, co se tento nejlidnatější muslimský stát stal demokracií, jsou zde ale islámští fanatici paradoxně na vzestupu. Dobrá pověst jediné muslimské země, kde jsou si velká světová náboženství rovna, tak pomalu ale jistě bere zasvé.

Mezi člověkem, který zneužívá děti a pedofilem, není rovnítko, uvádí v rozhovoru pro Tiscali.cz jednadvacetiletý pedofil. Mladík otevřeně hovoří o tom, jak si uvědomoval svoji orientaci, nebo o své aktivitě v pedofilní komunitě ČEPEK.

Stovky tisíc cestujících se každý rok nechají chytit bez platné jízdenky. O reálných počtech černých pasažérů přitom můžeme jen spekulovat. Přestože jízdu načerno leckdo vnímá jako adrenalinový zážitek, pravidla jsou daná a pokud se poruší, následuje trest. Jenže zatímco s dospělými černými pasažéry je to jasné, s dětmi je to o něco komplikovanější a někdy musí zasáhnout dokonce Ústavní soud. 

Náhlé předvolební prozření politiků na téma "pomoc malým obcím" lze v prvé řadě hodnotit jako pokrytecké. Byla to totiž právě tato garnitura, která svými zákony, regulacemi, ale i dotacemi tento stav způsobila, respektive urychlila venkovu neprospívající trendy, píše Petr Havel na webu Hlídací Pes.

Evropská unie připomíná ajťácký projekt. Skvělý nápad, ale funguje jen chvílemi a každý na něj nadává.

K Zemi míří obří asteroid. Vybuchla supernova. Zastavilo se zemské jádro. Probouzí se supervulkán. Šíří se smrtelná infekce. Přicházejí zombie. Startují jaderné rakety. Útočí zabijáčtí roboti… Náměty katastrofických románů, filmů a seriálů jsou zdánlivě nevyčerpatelné. Jak byste se ale opravdu chovali, pokud by váš svět směřoval ke konci? 

Podle prezidenta Miloše Zemana jsou neziskové organizace "pijavicemi na státním rozpočtu". Na vlně kritiky neziskového sektoru či "politických neziskovek" se vezou i další čeští politici. HlídacíPes.org přináší nový přehled toho, kam skutečně veřejné finance na neziskový sektor v České republice směřují.

Nikdy to nebudu dělat jako rodiče, říkali jste si a přesto je v sobě poznáváte i s jejich chybami? Lze se vůbec vyhnout modelům chování či prožívání, které jsme převzali po otci či matce?