Magazín

Trochu hubatá, celkem vtipná, hodně od rány. Taková je nová předsedkyně německých sociálních demokratů (SPD) Andrea Nahlesová. Poprvé ve své 155leté historii si tahle partaj zvolila do svého čela ženu, výsledek nedělní volby ale byl všechno jiné, jen ne přesvědčivý. Na další průšvihy mají zřejmě sociální demokraté předem zaděláno a tolik nutná obnova strany je stále v nedohlednu.

Politické trendy ve vyspělém světě vykazují v posledních letech neoddiskutovatelný obrat k autoritářství, respektive poptávku po silném vůdci, který konečně udělá "pořádek". K vůdčím osobnostem přitom nejčastěji tíhnou lidé, kteří mají zvýšenou míru odporu a znechucení. Je jedno, zda vůči fekáliím, vředům nebo třeba i sexu.

Proslavit se v útlém věku neznamená, že má člověk vyhráno. Pro některé je rychlá sláva v brzkém věku nestravitelné sousto. Někteří to však ustojí a mají to štěstí prožít i zbytek života takzvaně na výsluní. A právě k nim patřila Shirley Templeová, byť i ona se nakonec potýkala s nástrahami dětské popularity. Na svět přišla 23. dubna před 90 lety. 

Přikázání 'nesesmilníš' znamená, že nebudu milovat vágně a nízce, zdůrazňuje ve druhé části rozhovoru pro Tiscali.cz teoložka a aktivistka Magdaléna Šipka. Jak jdou dohromady polyamorní vztahy s židovsko-křesťanskou tradicí a jakým problémům čelí lidé v těchto vztazích?

Celé roky se vina za plešatost sváděla na matku a geny poděděným z její strany. Podle letošní studie za předčasnou ztrátu může vyšší koncetrace pohlavního hormonu dihydrotestosteronu v tkáni hlavy. A za to matka nemůže...

Příliš zájmu o takzvané superpotraviny, které patří do jídelníčku lidí dbajících o zdravou výživu, ohrožuje jejich kvalitu a množství cenných látek. Z quinoy nebo třeba kawichy se tak kvůli nadprodukci může stát jen další obyčejné "zrní".

Liberální demokracie po celém světě upadá a současní mocní vůdci se nebezpečně přibližují diktátorům z nedávné minulosti. Největším rizikem je americký prezident Donald Trump, píše ve své knize bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Podle ní dráždí dřívější, téměř zacelené rány z dob fašismu. 

Obávaná německá bitevní loď Tirpitz měla během druhé světové války bránit možnému vylodění spojenců v Norsku. Aby ji spojenci ukrytou v norských fjordech nenašli, maskovali ji chemickou mlhou. Ta sice tři roky plavidlo chránila, ale okolní stromy poškodila tak, že se z toho vzpamatovávají ještě dnes.