Magazín

Místopředseda neziskového křídla čínské společnosti China CEFC Energy se na kauci ven nedostane. Soud v New Yorku žádost 5. února zamítnul, protože se bál, že by Patrick Ho mohl utéct. Vysoký činitel CEFC čelí ve Spojených státech obvinění, že uplácel africké politiky právě ve prospěch skupiny CEFC. Ta je dobře známá i v Česku.

Návrat rodin teroristů z organizace Islámský stát nepřipadá v úvahu, protestují občané irácké provincie Anbár. Radikálů se zbavili teprve nedávno a mají strach, že region zachvátí peklo násilí a pomsty. 

Téma tábora v Letech, který byl za druhé světové války součástí "konečného řešení cikánské otázky", opět vzbuzuje vášně. Ty rozdmýchal předseda SPD Tomio Okamura společně s poslancem hnutí Miloslavem Roznerem vyjádřeními, které podle mnohých zlehčují romský holokaust. Proč se tak často nad táborem v Letech mává rukou jen jako nad pracovním táborem? Mají Češi problém smířit se s temnější částí naší historie? 

Knihovny jsou přežitek. Dnešní děti už nečtou a elektronické knihy znamenají konec těch papírových. Ano, ano. Stejně jako film pohřbil divadlo, televize zlikvidovala rozhlas a země je placka. A všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo.

Ještě před pár lety byl Vratislav Mynář neznámým mužem z vesnice s minulostí ve vymahačských firmách a ne zrovna lichotivou přezdívkou "vlekař". Dnes je hradním kancléřem a prezidentovým chráněncem – i když mu chybí bezpečnostní prověrka. Investuje také miliony do nemovitostí. Otázkou zůstává, odkud jeho bohatství pochází, píše Eliška Hradilková Bártová na webu Hlídací pes. 

Naučili jsme se od státu, že neneseme odpovědnost za svoje činy, když moje dítě začne fetovat, měl bych hledat chybu prvně u sebe, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz anarchokapitalista Urza, který na svou knihu o anarchokapitalismu vybral více než 2,7 milionu korun.

Obří nevěstince potápějí Bangkok. Nikoli však jeho ekonomiku, které naopak prospívají, ale doslova. Tím, že nelegálně kradou podzemní vodu na své "mydlinkové masáže", jak se nabízeným službám přezdívá.

V Evropě, kam utekli před občanskou válkou a terorem Islámského státu, se jim stýskalo, bojovali s odlišnou kulturou i jazykovou bariérou. Desetitisíce syrských uprchlíků se proto postupně vrací domů do vlasti, byť tam stále ještě není úplně bezpečno. Chyběl jim domov i pocit, že někam patří.