Magazín

Všichni se jich děsí, ale já je považuji za veliké dobro a velký stabilizační element, říká o nadnárodních globálních firmách v rozhovoru pro Tiscali.cz televizní producent a zakladatel nové politické strany iČesko Jan Štern. Upozorňuje také na to, že klasický kapitalismus se změnil, a spolu s ním i podoba vlastnictví.

Česko loni završilo čtvrtý rok srážkového deficitu. Vyšší míra deště a sněžení z počátku nového roku naznačuje, že by se suchem mohl být konec, tedy prozatím. Dle nové české studie pod vedením Martina Hanela z České zemědělské univerzity v Praze však ani sucho z posledních let nebylo tak drastické – alespoň ve srovnání s dřívějšími zaznamenanými suchými obdobími.

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova "Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina", píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Není účes jako účes! Některé jsou doslova umění, z nichž přechází zrak a padá brada. A vyjadřují i víc, než jen vkus nositele či nositelky.

Je každý terorista v Česku příznivcem SPD? Jaká pila je nejlepší na kácení stromů na trať? Bude Jaromír Balda novým hrdinou hry Doom? A nebyl to všechno ve skutečnosti "inside job"?

Rozhodně bych byla ráda, aby ten projekt přispěl k širšímu povědomí o tom, že v Číně umírají statisíce lidí jen proto, aby se prodaly jejich orgány, řekla už v říjnu 2016 česká výtvarnice Barbora Bálková v rozhovoru pro HlídacíPes.org. Přání se jí nyní splnilo, píše Robert Břešťan.

Česko chystá program návratů migrantů. Jednotlivcům zaplatí desítky tisíc až sto tisíc korun za to, že odcestují zpátky do své vlasti. 

Před padesáti lety se kolem půl třetí odpoledne zapálil na Václavském náměstí v Praze student Jan Palach. Svým protestním činem chtěl probrat Čechoslováky z letargie po okupaci ze srpna 1968. Jeho oběť se stala symbolem odporu proti nastupující normalizaci a vzpomínkové akce dvacet let poté předznamenaly pád komunistického režimu.