´Lisabon´ přinesl EU mimo jiné konec neveřejných jednání
1. 12. 2009 – 13:50 | Zpravodajství | red
Jedním z prvních praktických dopadů lisabonské smlouvy, která v úterý 1. prosince začala platit v Evropské unii, je částečný konec jednání politiků za zavřenými dveřmi.
Reformní dokument totiž počítá s vyšší průhledností vrcholné unijní politiky, jednání členských států EU o jednotlivých legislativních návrzích jsou tak od úterý veřejná.
Jako první se o tom mohli přesvědčit ministři spravedlnosti, kteří dnes jednají v Bruselu a přenos ze zasedání je dostupný na internetových stránkách Rady EU.
Změnu ocení především média, přičemž jen u unijních institucí je akreditováno zhruba 1500 novinářů. Zatímco se dosud bruselští zpravodajové museli spoléhat na vlastní zdroje z jednání, nově budou moci většinu jednání sledovat na internetu. Některé části jednání bylo možné sledovat na internetu již v minulosti. Většinou šlo však o nepodstatné debaty.
Zpravodajství z institucí Evropské unie by tak teoreticky mělo být přesnější. V minulosti se totiž často opakovaly případy, kdy politici informovali například o dohodě na některém z legislativních návrhů, ve skutečnosti to však nebyla pravda.
Jak bude větší průhlednost vrcholné unijní politiky fungovat, se ukáže nejspíš již ve středu při jednání ministrů financí EU. Ti se mají zabývat důležitou reformou dohledu nad finančními institucemi. Jednání by však mohla být vypjatá, protože většina členských států unie stojí proti největším státům EU - Francii, Německu a Velké Británii.
Švédské předsednictví EU tak podle diplomatických zdrojů uvažuje o tom, že by přímý přenos z jednání v některých částech přerušilo, nebo že by se odvysílaly jen takzvané zahajovací řeči.
Jednání summitů EU, jichž se účastní hlavy členských států EU, ale nadále zůstanou neveřejná.
Vstup reformní smlouvy v platnost oslavují v úterý unijní představitelé přímo v Lisabonu.