Podle tvrzení povstalců je celý východ Libye pod jejich kontrolou, odraženy byly údajně útoky vládních vojsk na Závíju a Bin Džavád. Opozice dala záruky, že bude respektovat ropné kontrakty. Peníze z ropy ale přicházejí stále do centrální banky a má je k dispozici zřejmě Kaddáfí.

Zprávy z míst bojů si vzájemně odporují a nelze je nezávisle potvrdit. Zatímco povstalci hlásí udržení dobytých pozic, zcela opačné informace přináší libyjská státní televize. Už v noci na dnešek hlásila velké zisky Kaddáfího sil na východě země. V Tripolisu, který je Kaddáfího základnou, se od rána slavilo, do ulic podle očitých svědků vyrazily stovky lidí.

Muammar Kaddáfí údajně posiluje své jednotky v Syrtě, která je podle tvrzení vzbouřenců dalším cílem jejich bojových akcí. Odhaduje se, že je tam 20.000 Kaddáfího lidí včetně praporu, jemuž velí Kaddáfího syn Saadí. Devadesát procent jeho členů patří ke Kaddáfího kmeni Kaddádfa.

Povstalci zadrželi Brity

Opoziční národní rada se sídlem v Benghází, která se prohlásila za jediného zákonného zástupce země, garantovala dodržování ropných kontraktů. Britský list Financial Times napsal, že do libyjské centrální banky a tedy Kaddáfího vládě stále přicházejí peníze z prodeje ropy a že v minulých dvou týdnech to mohlo být 770 milionů dolarů.

Libyjští povstalci dnes zadrželi skupinu asi osmi příslušníků britských zvláštních jednotek, kteří na východě země doprovázeli britského diplomata na misi zaměřené na navázání kontaktů se vzbouřenci. Incident, který hrozil roztržkou mezi Londýnem a velením libyjských povstalců, se večer podařilo urovnat a skupina Britů Libyi zase opustila.

Do Libye vyslala svoji expertní skupinu i Evropská unie. Podle ministryně zahraničí Catherine Ashtonové tým bude na místě zjišťovat humanitární situaci a posoudí, co by mohlo společenství udělat.

Kerry podpořil bezletovou zónu

Vytvoření bezletové zóny nad Libyí, po kterém už řadu dní volá povstalecká národní rada, dnes ve Washingtonu podpořil vlivný americký poslanec John Kerry. Šéf zahraničního výboru Senátu prohlásil, že její zavedení nelze považovat za vojenskou intervenci. Zóna by přesto neměla být vyhlášena bez souhlasu mezinárodního společenství.

Vyhlášení zóny, která by znemožnila Kaddáfího režimu útočit na libyjské povstalce ze vzduchu, v minulých dnech podpořila Francie a Británie. Diplomaté těchto zemí v newyorském sídle OSN údajně už připravují návrh rezoluce Rady bezpečnosti, která by bezletovou zónu zavedla. Odmítavě se ale dosud k takovému kroku stavělo Rusko.

Libyjská krize vyvolává tlak na okolní země v podobě uprchlíků. Podle zdrojů OSN prchlo od počátku bojů na 191.000 lidí, z nich 104.000 do Tuniska a 85.000 do Egypta. Mnozí jsou odváženi letadly z Tuniska, další plují na řecké ostrovy, odkud je čeká letecká doprava domů. Ne všichni se ale chtějí opravdu vrátit. Skupina 50 Bangladéšanů u Kréty vyskákala v noci na dnešek z lodě a tři z nich se utopili a desítky zranily.

Neklik v arabském světě

Neklid dnes panoval i v jiných arabských zemích, zejména v sousedním Egyptě. Bez ohledu na ohlášené změny na klíčových postech vlády vyrazily do ulic egyptských měst stovky nespokojenců, jejichž protest vyústil v útok na kanceláře nenáviděné tajné policie. V Káhiře demonstraci rozehnala policie střelbou do vzduchu, na mnoha dalších místech ale lidé sídla tajné policie vyrabovali a vypálili.

Z obav z dalších nepokojů šíitské komunity zakázalo demonstrace saúdské ministerstvo vnitra a pohrozilo, že proti narušitelům pořádku zasáhne. Rijád tak reaguje na protesty menšinových šíitů ve východní části země bohaté na ropu. Dnes úřady zadržely nejméně 22 šíitů, kteří minulý týden protestovali proti vládnoucím pořádkům.

V Bahrajnu dnes tisíce demonstrantů opět požadovaly demisi ministerského předsedy šajcha Chalífy bin Salmána, který je v úřadu už od roku 1971. Demonstrace jsou hlášeny i z marockého Rabatu a Casablanky.