Švýcarská diplomacie se odvolává na Ženevské úmluvy z roku 1949. Ty sice umožňují třetím zemím poskytovat lékařskou pomoc ve válce zraněným vojákům jiných států, neutrální země by ale pak měly dohlédnout na to, aby tito vojáci po vyléčení nezačali znovu bojovat. To by však švýcarské úřady mohly jen stěží zaručit po návratu ukrajinských vojáků do vlasti. Švýcarské ministerstvo zahraničí odmítlo přijmout na své území také zraněné civilisty, protože je podle diplomatů lze jen obtížně rozlišit od vojáků.

Švýcarsko však chce poskytnout pomoc přímo ukrajinským nemocnicím. Švýcarská armáda se chce také podílet na odminování a likvidaci nevybuchlé munice na ukrajinském území.

Podle televizní stanice RTS byla řada švýcarských nemocnic ochotna přijmout zraněné Ukrajince, pokud by se žádostí Bern souhlasil. Kritičtí jsou k rozhodnutí vlády někteří zákonodárci, podle kterých Švýcarsko mohlo přijmout alespoň určité civilisty, u kterých byla pravděpodobnost zapojení do bojů nízká, například ženy či děti. „To by se v žádném případě nedotklo otázky suverenity, pomohlo by to ukrajinským úřadům a snížilo by to obrovskou tíhu, které čelí země sousedící (s Ukrajinou),“ uvedl poslanec za Zelené Nicolas Walder.

Stanice RTS poukazuje na to, že Rakousko, které je další zemí se silným důrazem na svou neutralitu, slíbilo přijmout zraněné Ukrajince. Vídeň v květnu slíbila, že ve svých nemocnicích bude léčit až 100 vážné zraněných lidí z Ukrajiny. Zatím však rakouské nemocnice ošetřily pouze tři zraněné z této východoevropské země.