Ale kdo to vlastně byl? ptá se britský list Chronicle Live.

Při procházce Ouseburnem během větrného nedělního odpoledne si reportér listu Daniel Hall povšiml pamětní desky na zdi. Místo obvyklých modrých cedulí, které jsou v Británii upevněné na historických místech, je tato pamětní deska černá. Bílým písmem přitom hlásá, že osoba, jíž je tato budova zasvěcena, darovala obyvatelům Newcastlu park Jesmond Dene poté, co ho vyhrála v kartách na lordu Armstrongovi; britském inženýrovi a průmyslníkovi, který byl zároveň význačným vědcem, vynálezcem a filantropem.

Reportér zjistil, že v budově sídlí muzeum českého národního hrdiny Járy Cimrmana - a na pamětní desce rovněž stojí: „Jára Cimrman vynalezl elektrickou žárovku s pomocí místního vynálezce Josepha Swana. Thomas Edison později tento nápad okopíroval a patentoval pod svým jménem.“

Trocha dalšího pátrání vynesla zjištění, že Cimrman vymyslel jogurt, těsně mu unikla příležitost stát se prvním člověkem, který dobyl severní pól, v Paraguayi vytvořil první loutkové představení na světě - a přitom ještě radil Edisonovi, Eiffelovi, Einsteinovi, Čechovovi a Čajkovskému. V roce 2005 získal v televizní soutěži ve své domovské zemi titul Největší Čech, ale následně byl diskvalifikován, což způsobilo značný poprask.

Podle divadla Cimrman English Theatre, které sídlí v Praze na Žižkově, „byl Jára Cimrman bytostným českým polyhistorem - vědcem, badatelem, matematikem, sportovcem, vynálezcem, dramatikem, všestranným géniem a gynekologem-samoukem“.

„Je vysoce pravděpodobné, že o tomto českém velikánovi slyšela jen hrstka lidí mimo Českou republiku. Ale jeho tvůrčí génius nás všechny tím či oním způsobem ovlivnil, usnadnil pokrok lidstva a zároveň ho kulturně obohatil,“ dodává divadlo.

Proč tedy má osoba, kterou mimo českou kotlinu zná jen minimum lidí, muzeum v Newcastlu? Zvlášť když je tvrzení o výhře parku Jesmond Dene nad lordem Armstrongem v kartách zjevně nesprávné? ptá se Daniel Hall, který nicméně dodává (téměř po cimrmanovsku): Může být jedna drobná nepřesnost důvodem, proč neoslavovat geniálního muže?

Podle dalších informací na webových stránkách muzea Jára Cimrman vynalezl také vchodové dveře. Ovšem trval na tom, aby byly používány pouze na vnější straně budov a až ve výši prvního patra. Proto se za jeho života příliš neujaly. Později byly upraveny i pro vnitřní použití, a také k zapuštění v úrovni ulice, díky čemuž si získaly širokou oblibu.

Je vůbec něco z toho pravda? To může zjistit každý, kdo vejde do muzea. Stačí zazvonit na zvonek vedle modrých dveří umístěných - jak káže Cimrmanovo deváté přikázání - ve výši prvního patra nad ulicí a vyčkat.