Topolánek chce prý definovat dlouhodobý program, který má občanským demokratům vrátit ideové základy, a bojovat s hrozbou "privatizace strany zezdola" změnou pravidel pro přijímání nových členů. Kdyby ale převážili v jednacím sále jeho odpůrci, kongres by mohl dostat jiný scénář, v němž by hlavní nota patřila kritikům vedení. 

Nicméně, i když během posledního měsíce některé organizace volaly po tom, aby byl sjezd volební, vedení delegáti zřejmě měnit nebudou. Většinové podpoře se netěší ani návrh, aby byl v únoru svolán nový tentokrát volební kongres. K jeho prosazení stačí hlasy třetiny oblastních sdružení, což dává určitou šanci Topolánkovým odpůrcům. 

Místopředseda ODS Petr Gandalovič, který otevřeně hovoří o své ambici nahradit Topolánka v čele strany, se upíná právě k možnosti nového volebního sjezdu.

"Mým zájmem je, aby začátkem příštího roku ODS zvolila nové vedení," řekl. Tento scénář podle něj podporuje "významná menšina". Šance na svolání dalšího sjezdu ale hodnotí opatrně. Možné podle něj totiž je, že tento návrh nakonec neuspěje. "Obě varianty jsou možné a já budu obě varianty respektovat," řekl. 

Zástupci nespokojených regionů se zřejmě pokusí prosadit do programu sjezdu obecnou politickou diskusi, v níž zazněla kritika poměrů ve straně a otevřela by se debata a výměně vedení. Podle Gandaloviče také budou hledat proceduru, jak dostat do hry hlasování o novém sjezdu či test Topolánkovy důvěry. 

Návrh programu zveřejněný na webových stránkách kongresu počítá vedle obligátních projevů hostů se zprávami předsedy a místopředsedů, hlavní časový prostor by v sobotu i v neděli ale měl patřit debatě nad programovou vizí, jak si přeje Topolánek. Poslední úpravy programu může provést výkonná rada strany na tradičním jednání v předvečer zahájení. 

Uspořádání dalšího sjezdu by podle Topolánka mohlo ohrozit výsledky ODS ve sněmovních volbách. Hospodářským novinám řekl, že ODS by měla projít generační obměnou, to však neznamená, že nový předseda by měl starému utnout hlavu. Zájemci o nejvyšší stranickou funkci by podle něj měli dostat alespoň rok na hledání podpory uvnitř strany. 

Topolánek se počátkem podzimu neočekávaně vzdal poslaneckého mandátu, straničtí oponenti mu vyčítají, že svůj krok předem neprodiskutoval se širším vedením. Vedle "vyprázdněnosti sněmovní politiky" Topolánek tehdy argumentoval potřebou věnovat se straně, aby ji připravil na jarní volby. Zvláštní pozornost slíbil věnovat krajům. V některých z nich podle médií totiž ODS nevládnou oficiální regionální lídři, ale podnikatelé navázaní na ně. Často je v této souvislosti ale zmiňován sám Topolánek a jeho nyní už bývalý tajemník a lobbista Marek Dalík. 

Dalším aspektem současného pnutí uvnitř ODS je i debata o podobě budoucí vlády. Část občanských demokratů si totiž na rozdíl od Topolánka umí představit, že by po volbách mohla spolupracovat na vládní úrovni se sociálními demokraty, kteří v posledních měsících na žebříčku preferencí před ODS o několik procent vedou.

O velké koalici hovořil například Gandalovič, zkušenost ze společného vládnutí s ČSSD na radnici má i pražská ODS, jejíž vedení obhájil před týdnem primátor a loňský neúspěšný vyzyvatel Topolánka Pavel Bém. 

Kongres se v sobotu sejde na stejném místě jako před rokem. Ve vysočanském hotelu Clarion Congress Hotel Prague podle mluvčího strany Martina Kupky ODS našla optimální podmínky pro pořádání sešlosti stovek delegátů. Kongres se uskuteční v hlavním městě už počtvrté za sebou, podle Kupky kvůli tomu, že Praha je pro všechny zhruba stejně dostupná. V prvních 15 letech existence ODS se kongresy konaly v regionech.