Konečná: ČR má atraktivní zdanění fyzických osob

- Aktuality autor: red

O změnách českého daňového systému, daňové harmonizaci a atraktivitě České republiky z daňového pohledu jsme si povídali s Marií Konečnou ze společnosti KPMG.

Převzato ze serveru Finance.cz

Placeholder

Placeholder,zdroj: Archiv

Evropská unie se snaží harmonizovat oblast veřejného života členských zemí včetně daňových systémů. Už dnes je stanovena minimální sazba DPH, a to ve výši 15% na většinu zboží a služeb (s výjimkami), minimální sazby spotřebních daní apod. Proč by EU měla takový systém prosazovat a kam až může zajít? Evropská unie se snaží koordinovat a harmonizovat také daňovou oblast. Osobní a firemní důchodové daně však zůstávají velkou měrou v kompetenci národních vlád. Koordinace je realizovaná prostřednictvím čtyř Směrnic, má za cíl odstranit překážky u pohybu kapitálu, přeshraničních investic a napomáhat zvyšování konkurenceschopnosti firem. Směrnice se týkají fúzí, zdaňování dividend, úroků a licencí. Nepřímé daně jsou harmonizovány v největším rozsahu a to na bázi Směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty, určeny jsou též minimální sazby daně z minerálních olejů, energetických produktů a elektrické energie. Koordinace a harmonizace daňových systémů – tedy sladění národních daňových systémů a dobrovolné dodržování sjednaných pravidel - má za úkol eliminovat nezdravou konkurenci mezi daňovými systémy jednotlivých členských zemí, odstranit překážky pohybu pracovních sil, kapitálu a investic a obecně vést k vyšší produktivitě a prosperitě. Evropská unie však nemůže bez souhlasu všech členských zemí daňovou oblast ovlivnit. V současnosti čelí svět globální finanční krizi. Na jedné straně stojí státy, které tento problém řeší individuálně. Na druhé straně jsou státy usilující o komplexní řešení. Stejné je to i ve velkém počtu výjimek a přechodných období. Je vůbec reálné zavést v Evropě jednotný daňový systém a s jakými problémy politického a jiného charakteru je třeba počítat? Jednotný daňový systém dle mého názoru není reálné zavést. Liberální teorie a ekonomické politiky členských zemí s nimi spojené budou spíše než koordinaci preferovat spíše volnou soutěž a daňovou konkurenci. Ukazuje se, že jednotlivé členské země jsou velmi senzitivní, pokud jde o možné dopady různých aktivit do jejich rozpočtů. Poslední „společný projekt EU“ CCCTB (společný konsolidovaný základ daně z příjmů), který měl velké ambice pokročit v harmonizaci v oblasti přímých daní, je odložen „na neurčito“. Neobáváte se konce daňové konkurence jednotlivých zemí? Mám tím na mysli soutěžení zemí o firmy a s tím související snižování daňového zatížení. Daňová konkurence má přirozeně také své hranice. K naplnění svých úloh potřebuje stát vynaložit finanční prostředky. Výše daní je také ovlivněna rozsahem veřejného sektoru a nutnou redistribucí důchodů. V EU je několik zemí se zvýhodněným daňovým režimem jako Kypr, Malta nebo Nizozemsko. Jak budou tyto země reagovat na tuto snahu? Jak by případné zavedení jednotného systému dopadlo na tyto ekonomiky? Všechny výše uvedené země jsou v oblasti DPH koordinovány, neboť plně implementovaly Směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty. V oblasti přímých daní se již jejich případné výhodnější daňové režimy v rámci Evropské unie postupně řeší (Kypr, Malta). ČR zavedla daňovou reformou v roce 2008 řadu změn. Jak hodnotíte efekt těchto změn v kontextu EU a jaké změny považujete za nejpřínosnější? Česká republika je velmi dobrým místem pro to, aby se stala zemí se zvýhodněným daňovým režimem. Co podle Vás brání České republice, aby se tak mohlo stát? Jaké změny je třeba ještě provést? Poslední novela zákona o daních z příjmů a dalších zákonů přinesla řadu pozitivních změn, které již byly součástí daňových systémů většiny ostatních členských zemí EU např. nižší sazby daně z příjmů právnických osob, osvobození kapitálových zisků z prodeje dceřiných společností, zavedení limitů pro platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Snížení efektivní sazby daně z příjmů fyzických osob na cca 22 % nás zařadilo mezi země s atraktivním zdaněním fyzických osob. Na druhé straně novela účinná od 1. 1. 2008 významně zhoršila podnikatelské prostředí změnami v oblasti tzv. nízké kapitalizace, které významně limitují daňovou uznatelnost finančních nákladů zejména úroků. Sazby a „zvýhodněný daňový režim“ nejsou vše. Daňová politika je součástí celkové hospodářské politiky, je ovlivněna rozpočtovými potřebami, rozsahem nutných „přerozdělovacích procesů“s ohledem na dopady ekonomiky do životní úrovně jednotlivých skupin obyvatel apod. Daňová reforma zavedla i řadu změn dopadajících na firmy jako například osvobození dividend vyplácené dceřinou společností mateřské společnosti, osvobození podílů na zisku plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, mateřské společnosti. Jak se tyto a další změny podepsali na podnikatelském prostředí v ČR? Určitě pozitivně. Nedochází k několika násobnému zdanění vypláceného zisku společností ve skupině se sídlem v různých členských zemí EU. Posilují se disponibilní zdroje pro nové investice. Jak hodnotíte snahy některých států zasáhnout do daňového systému v důsledku různých událostí? Před několika měsíci jde například o snahu snížit sazby spotřební daně v důsledku drahé ropy, když dnes je zase na velmi nízké úrovni. Státy vybírají daně za účelem zajištění příjmů do veřejných rozpočtů. Daňové systémy však plní také další funkce, které ekonomická teorie označuje zejména jako alokační, přerozdělovací, distribuční. Někteří ekonomové se domnívají, že daně mohou napomoci též ekonomickému růstu, zvýšení zaměstnanosti či pomoci nebo zamezit tomu, aby byli někteří spotřebitelé vyloučeni z užívání určitých statků (zboží a služeb). U ropy však cenové výkyvy zásahy tohoto typu spíše vylučují. Bude mít současná finanční krize své dopady i na daňové systémy v Evropě? Změní se nějakým způsobem? Dá se očekávat např. zvýšení daňové zátěže v důsledku vyššího zadlužení veřejných systémů, které dnes vzniká jako důsledek veřejné pomoci? Zvýšení daňové zátěže by v časech začínající recese nebylo moudré a jen by zhoršilo ekonomickou situaci. Velká většina subjektů tržní ekonomiky si musí v těžkých ekonomických časech poradit sama – přehodnocením svých růstových plánů a snižováním nákladů. Ohromné sumy státní pomoci proklamované vládami jednotlivých zemí budou pravděpodobně jen zčásti skutečně vynaloženy, slouží hlavně jako záruka pro uklidnění investorů. Tyto stále značné sumy budou vlády ve velké míře financovat emisí dlouhodobých dluhopisů. Tím budou náklady rozloženy v delším čase a nebude nutné je financovat bezprostředním zvýšením daní. Děkuji za rozhovor, Karel Pospíšilík, Finance.cz Marie Konečná je partnerem v oddělení Daňového poradenství společnosti KPMG Česká republika. Ve společnosti KPMG Česká republika pracuje od roku 1993. Je registrovanou daňovou poradkyní a členkou prezidia Komory daňových poradců ČR. Marie Konečná má rozsáhlé zkušenosti s poskytováním daňového poradenství k dani z příjmů právnických osob pro velké průmyslové, obchodní a nemovitostní společnosti včetně zpracování jejich daňových přiznání v oblasti mezinárodního zdaňování. Věnuje se i problematice zdanění bank, pojišťoven a ostatních finančních institucí. Specializuje se na nepřímé daně (zejména DPH) a převodní ceny (transfer pricing). Rovněž má zkušenosti s daňovými due diligence a restrukturalizacemi.