Aportování totiž u obou šelem spojuje prvky predátorského a společenského chování, a to i přes jejich velmi odlišný styl lovu a hry, zjistili vědci z univerzity v britském Lincolnu. Informoval o tom list The Washington Post.

Přestože se jejich domestikace a přirozené chování velmi liší, mají kočky a psi mnoho společného. Oba typy zvířat jsou predátoři, žijí spolu s lidmi a užívají si s nimi zábavné chvíle. Vědci v nově publikované studii zjistili, že 40,9 procenta z 8224 zkoumaných koček a 77,8 procenta ze 73.724 psů "někdy, obvykle nebo vždy" aportovaly.

Vědci navázali na výzkum z roku 2023, který zkoumal 924 koček, a zjistili, že se u všech objevily některé klíčové charakteristiky aportování. Domácí mazlíčci svým majitelům nosili zpět nejrůznější předměty od hraček přes papírové kuličky až po propisky, víčka od lahví a dokonce i boty. Kočky ale k aportování většinou nikdo netrénoval, chovaly se tak zcela spontánně. Zároveň preferovaly, aby hru na aport začaly samy, a hrály si častěji, když hračku přinesly zpět svému páníčkovi, než když ji hodil.

Zásadní otázkou studie britského týmu bylo, proč některé kočky aportují častěji než jiné. U psů je aportování jednou z nejběžnějších forem hry mezi lidmi a psy, protože mnoho psích plemen lidé vyšlechtili speciálně k tomu, aby pomáhali při lovu a aportovali kořist. Co oba druhy šelem spojuje, je to, že po zabití si svou kořist odnesou, což může částečně vysvětlovat původ aportovacího návyku.

Z výsledků vyplývá, že u koček i psů častěji aportovali samci. Stáří a zdravotní problémy naopak snižovaly pravděpodobnost, že by si zvířata takto hrála, stejně jako v případech, kdy se v domácnosti s kteroukoliv šelmou vyskytoval pes. Co se týče kočičích plemen, vědci zjistili, že nejčastěji aportovaly siamské, tonkinské, barmské a bengálské kočky. To souviselo s jejich aktivitou: čím více kočky běhaly, skákaly, hrály si s novými předměty a iniciovaly hru se svými páníčky, tím častěji aportovaly.