Klaus bude mít v Praze pomník, věří profesor Tomský

- Aktuality autor: Sebastian Kantor

Církvím majetek nepochybně ukraden byl, proto by měl být i vrácen. Fakty to dokládá známý politolog, publicista a vydavatel Alexander Tomský. Pokud jde o vládní politiku, tak kabinet podle něho nejspíš nezná Lafferovu křivku, jinak by se v daňové oblasti chovala úplně jinak.

Tématem letošního léta jsou tzv. církevní restituce. Jak mezi různými odborníky, tak tím spíše mezi politiky jsou naprosto odlišné názory. Jedni říkají, že komunisté církvím majetek ukradli a musí být tedy vrácen, druzí míní, že majetek měly církve pouze ve správě, tudíž jim není co vracet, případně kritizují i finanční náhrady, které církve dostanou. Co soudíte o samotné podstatě onoho majetku, o který běží?

Samozřejmě, že byl majetek ukraden. Od samého počátku církve v Říši Římské (Pavel z Tarsu) byla církev chápána jako korporace, čili právnická osoba. Tím se západní křesťanství zásadně liší od ostatních civilizací, kde se nerozlišuje mezi státem a církví a to platí i o křesťanství v Byzanci, dnes Východní Evropě, kde je majitelem ortodoxní církve stát. Samozřejmě, že v době vrcholného středověku 11-14. století křesťanští panovníci i šlechta zakládali kláštery, (zvali do země cizí řeholníky) stavěli chrámy a podobně. Kláštery znamenaly ekonomický rozvoj a byly vlastně investicí, tak jako dnešní daňové pobídky a úlevy zahraničním firmám.

Nejlépe je tento problém vidět na československé pozemkové reformě, čili vyvlastnění (za náhradu) všech velkých statků z roku 1919. Kdyby byl skutečným vlastníkem panovník, nemohl by nový stát provést zábor. Reforma byla aplikována na jednotlivé právnické osoby tj. biskupství, kláštery, farnosti apod. Církev ztratila celkem 16 % půdy, ale v Čechách 25%. Bohužel v dnešním sporu jsou tak samozřejmá fakta účelově zamlčována nebo překrucována.

Tagy: Praha