"Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande (Celý český národ je banda simulantů)," říkal vojenský lékař Grünstein, do jehož spárů se za první světové války dostal dobrý voják Švejk.

Legendární doktor předpisoval aspirin a chinin s výplachy žaludku, klystýrem a studenými zábaly (viz video). Tímto způsobem vymýtil z 11 000 civilistů 10 999 simulantů, kteří pak mohli odjet na frontu. A byl by se dostal na kobylku i tomu jedenáctitisícímu, kdyby ho z Grünsteina neranila mrtvice.

zdroj: YouTube

Tolik klasika. A česká skutečnost? Před deseti lety vyrukovala proti bandě simulantů druhá vláda Mirka Topolánka. Zavedla na první tři dny nemoci karenční dobu, po kterou nebyla zaměstnancům vyplácena mzda, a snížila nemocenskou v dalších dnech.

Vláda tak chtěla srazit výdaje v době krize. Cíl byl splněn. Výdaje na platby nemocným ve srovnání s rokem 2007 spadly v roce 2009 téměř o 10 miliard. Na Čechy zafungovala karenční doba jako voda z Lurd. Vysoké horečky rychle ustupovaly, nemocní vyskakovali z postelí a chromí odhazovali berle. Počet pracovních neschopností se propadl o 47 procent.

Do doby, než byla karenční doba zavedena, měli Češi téměř dvojnásobnou míru nemocnosti ve srovnání s většinou zemí Evropské unie. Poté poklesla na evropský průměr.

Pravda, Mirek Topolánek a spol. měli nižší úspěšnost než doktor Grünstein. Patrně ale jen proto, že neaplikovali výplach a klystýr.

Zatáhne to zaměstnavatel

Sociální demokraté za podpory komunistů a (koaliční dohodou vynuceného) souhlasu ANO se teď chystají karenční dobu zrušit. Sněmovna projednává návrh zákona, který zaměstnavateli ukládá povinnost proplácet zaměstnanci během prvních tří dnů nemoci 60 procent mzdy nebo platu.

"Je to přirozené, je to důstojné, je to fér," řekla ve sněmovně k návrhu jedna z jeho předkladatelek, sociální demokratka Kateřina Valachová. "Lidé odvádějí peníze na pojištění a první tři dny nedostanou nic… K čemu to vede? Lidi přecházejí nemoci, zhoršuje se jejich zdravotní stav."

Argument, který se dá brát vážně. Proti němu však stojí zkušenosti zaměstnavatele.

"Jsme Češi, nejsme Američané, kteří jsou disciplinovaní. Tady nemůžete udělat home office, který je běžný třeba ve Francii a v Anglii," namítl během rozpravy k návrhu v hospodářském výboru sněmovny poslanec za ANO Pavel Juříček, majitel firmy Brano, a hlasoval proti.

Inu, Juříček má se Simulantenbande své zkušenosti. A jak to může vypadat v číslech, pokud se karenční doba zruší?

Ředitel společnosti Trexima Jaromír Janoš na webu Peníze.cz (tady) upozorňuje: "Firmám chybí tisíce lidí, a pokud by se nemocnost vrátila na úroveň roku 2007 (z dnešních 3,6 procenta na 4,9 procenta), vznikne výpadek odpovídající dalším cirka 40 tisícům lidí."

Kompromis není sexy

Argumenty pro i proti mají svou váhu. Spor mezi odbory, které náhradu mzdy od prvního dne prosazují, a zaměstnavateli, kteří jsou proti, mohl překlenout nějaký kompromis (kdyby mu dali sociální demokraté šanci). Třeba "sick days", placené zdravotní volno na vyléčení, které zaměstnanec může čerpat bez lékařského potvrzení.

Zaměstnavatelé tento benefit v Česku poskytují čím dál častěji, zpravidla v délce tři až pět dnů za rok. Většina velkých firem také nad rámec zákoníku práce poskytuje pátý týden dovolené, který bývá v kolektivních smlouvách definován jako "týden na zotavenou".

Oba způsoby umožňují zaměstnancům vzít si volno na krátkodobou nemoc, a přitom mají pojistku proti zneužití – dny volna jsou striktně omezeny.

Pokud by vláda zaměstnavatele motivovala k tomu, aby poskytovali "sick days" nebo pátý týden "dovolené na zotavenou", mohla spor spláchnout kompromisem. Jenže kompromisy se v Česku nenosí.

Sociální demokraté s komunisty se postavili na stranu odborů a Andrej Babiš, který potřeboval kumpány k většině ve sněmovně, jim přikývl a konec karenční doby dal do koaliční dohody.

Lze tušit, že majitel a generální ředitel ANO dohodu dodrží. Placené první tři dny nemoci nicméně na žádost zaměstnavatelů nepřipustí dřív, než bude zavedena e-neschopenka, ke které budou mít zaměstnavatelé online přístup.

Ode zdi ke zdi

Spor o úhradu prvních dnů nemoci je typickou ukázkou české politiky, která chodí cik-cak, ode zdi ke zdi. Ruší se to, co se dřív zavedlo, a zavádí to, co bylo zrušeno.

Takže příště zase zpátky ke třem dnům nemoci bez jediné vindry?