Íránská firma Diba Parcham Khomein, která má továrnu v rodišti duchovního otce islámské revoluce Chomejn, vyrobí měsíčně dva tisíce vlajek, hlavně amerických, britských a izraelských. Většina z nich skončí v rukou íránských či iráckých demonstrantů, kteří si už zvykli svůj nesouhlas s politikou nenáviděných států vyjadřovat zničením státního symbolu.

V tom, že jeho firma profituje na nenávisti, však majitel Ghasem Ghandžání problém nevidí. "Co se nakonec stane s mými produkty, je na koncovém uživateli. Ohrožuje někoho výroba amerických vlajek určených k spálení? Zraňuje to někoho? Moje odpověď je ne. V nejhorším případě je to urážka," uvedl pro agenturu AP s tím, že on sám s Američany či Brity problém nemá, s jejich politikou však ano.

V továrně zaměstnává 40 lidí, z toho 25 žen z okolních vesnic. Vlajky vyrábějí vrstvu po vrstvě metodou sítotisku, některé z nich jsou rovnou opatřeny náboženskými či islamistickými hesly. Standardní výbavou izraelské vlajky je například perský nápis "Smrt Izraeli".

Podle Ghandžáního se v posledních letech výroba amerických vlajek ztrojnásobila a vzhledem k rostoucímu napětí zřejmě zájem ještě víc poroste. O rozcupování a následné spálení vlajky stojící dva dolary prostě zájem je. A tak vyrábí a jednoduše uspokojuje poptávku…