V posledních dnech se objevují námitky, že práci nelze považovat za úplatek, protože nepřináší jen výhody, ale rovněž povinnosti. „Řekl bych, že nám tady nejde o práci, ale o pracovní pozici,“ říká k tomu žalobce Ištvan. „Trestní zákoník definuje úplatek tak, že jde o neoprávněnou výhodu, která může mít dvě podoby - buď přímý majetkový prospěch a obohacení, například peníze, nebo jiné zvýhodnění,“ dodává.

To podle něj v případě exposlanců ODS skutečně nastalo. „Nikdy dříve se nepodařilo zmapovat situaci takovým způsobem,“ dodává Ištvan.

Je prý možné, že podle této konstrukce budou obviňováni i další lidé, a to i v budoucnu. „Pokud by se ale podařilo získat důkazy o tom, že někdo další získal pracovní pozici právě v souvislosti s obstaráním obecného zájmu, tak může být takový postup posouzen státním zástupcem jako úplatkářský trestný čin,“ dodává státní zástupce.

„Vy novináři jste mnohokrát poukazovali na situace, kdy dojde ke schválení veřejné zakázky, přičemž se později se ukázalo, že příslušný úředník, který o tom rozhodoval, najednou začal pracovat ve firmě, která tuto zakázku získala,“ dodává pro příklad.