Senát tak učinil kvůli ročnímu zpoždění, se kterým by měly začít plně fungovat čtyři základní informační registry veřejné správy. Poslaneckou novelu, s níž souhlasila také vláda, nyní dostane k podpisu prezident. 

Elektronické občanské průkazy mají být oproti dosavadním doplněny o čipovou kartu, na které budou skryty údaje usnadňující jednání s úřady. Elektronické identifikační karty už v rámci EU fungují například v Belgii, Estonsku a ve Švédsku, od letošního listopadu by měly být v Německu. 

Předkladatelé novely chtějí odkladem předejít riziku, že základní registry nebudou ještě naplněny příslušnými údaji. Registr obyvatel, firem a úřadů nebo nemovitostí má být spuštěn teprve v testovacím provozu od letošního července, tedy k datu, kdy se mělo začít s vydáváním elektronických občanských průkazů. 

Tyto průkazy by ale v takovém případě nemusely plně fungovat a lidé by mohli mít na úřadech při vyřizování svých záležitostí potíže. Systém registrů v pilotním provozu "nebude moci zaručit plné využití elektronické identifikace prostřednictvím bezpečnostního osobního kódu a neomezený přístup k údajům vedeným v informačních systémech, nezbytných k vyřízení potřebného úkonu", obávají se poslanci.

Základní informační registry veřejné správy mají začít plně fungovat od července 2012, tedy o rok později oproti dosavadnímu plánu. 

Norma současně prodlužuje lhůty, v nichž budou moci lidé požádat ještě o současný občanský průkaz. O standardní průkaz se strojově čitelnými údaji by mohli požádat nejpozději 14. prosince příštího roku. Podle dosud platného zákona to mělo být možné jen do letošního 14. června. 

Novela má také v návaznosti na evropské předpisy svěřit ministerstvu vnitra správu důvěryhodných certifikačních služeb v souvislosti s vydáváním elektronických podpisů. Norma má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.