Podle novináře a někdejšího disidenta Petra Uhla, který se nechal nachytat a zprávu o Šmídově údajné smrti předal západním médiím, i diplomata a někdejšího člena parlamentní vyšetřovací komise Václava Bartušky je ale důvěryhodnost Dražské obecně velmi problematická. 

Dražská, jejíž tvář ČT ve svém úterním vysílání ke 20. výročí událostí 17. listopadu neukázala, se v pořadu Albertov 16:00 svěřila, že úmrtí studenta Šmída si sama vymyslela večer v nemocnici, kde byla po zásahu na Národní třídě ošetřována. Část rozhovoru z připravované stejnojmenné knihy ve středu přetiskly i Lidové noviny.

"Proč Šmíd? Prostě proto, že to bylo první, co mne napadlo jinýho než Novák. Mne ale v životě nenapadlo, že by se to někde vysílalo. Víte co, já kdybych tenkrát věděla, že se to bude nějakým způsobem vysílat, tak bych vůbec na žádnou schůzku nešla," uvedla v rozhovoru Dražská. 

Její "svědectví" zaznamenané na magnetofonové pásce získal disident Uhl, který o smrti studenta Šmída pod hlavičkou neoficiální Východoevropské informační agentury informoval rozhlasovou stanici Svobodná Evropa. Zpráva o smrti studenta vysoké školy byla katalyzátorem nálad vedoucích k pádu totalitního režimu v tehdejším Československu. 

Paralelně s tvrzením Dražské mohl roli mrtvého studenta na Národní třídě hrát důstojník StB Ludvík Zifčák, který se vydával za studentského aktivistu Milana Růžičku. Právě on ležel delší dobu na chodníku, zřejmě v bezvědomí. Dodnes tvrdí, že měl za úkol hrát mrtvého studenta z rozkazu nadřízených a dříve také naznačoval, že Dražská mohla s StB spolupracovat. 

Uhla těší, že se Dražská k vymyšlení celého příběhu přiznala. "Já to (přiznání) za důvěryhodné považuju jenom proto, že to odpovídá mým zjišťováním a výsledkům velmi podrobné práce (vyšetřovací) komise 17. listopadu Federálního shromáždění," zdůraznil však Uhl. "Samotné Drahomíře Dražské bych nevěřil. Kdyby to mělo být založené jenom na té její výpovědi, tak to pro mě není důvěryhodný zdroj," doplnil. 

"Myslím, že tentokrát říká pravdu, ale bude mít problém, aby jí to ještě vůbec někdo věřil," poznamenal Bartuška. Připomněl, že osobně od ní slyšel už tři různé verze celého příběhu. 

Dražská už v minulosti dvakrát přiznala, že o Šmídovi lhala, upozornil Uhl. "Jednou to řekla mé ženě, když jsem seděl ve vězení těch šest dnů kvůli té informaci, která se ukázala nepravdivá. Podruhé to řekla vyšetřovateli vojenské prokuratury někdy v prosinci," řekl. 

Vyjádřil též přesvědčení, že Dražská nebyla součástí spiknutí Státní bezpečnosti (StB). Přesto se ale podle něj nedá vyloučit, že ji někdo k šíření dezinformace navedl. 

Uhl také bere s rezervou vyjádření Dražské, že žádné vazby na StB neměla, protože ji vzhledem k jejímu minulému vyjadřování považuje za nedůvěryhodnou. Dražská přitom měla s pravdomluvností problémy zřejmě i po roce 1989. Podle dostupných informací měla být souzena za podvod s prodejem bytu na jednom pražském sídlišti.