Co teď? Řád neměckých rytířů požádal o hrad Bouzov a lázně Karlova Studánka

- Aktuality autor: Jakub Konečný

Řád německých rytířů dnes požádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13.500 hektarů pozemků, zpět chce i hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka. ČTK o tom informoval jeho mediální zástupce Mikoláš Černý. V následujících dnech chce řád požádat také o vydání movitých věcí.

Hrad Bouzov

Hrad Bouzov,zdroj: turistickyatlas.cz

Pokud bude majetek vydán, bude podle Černého sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na českém území, a to zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a sociální oblasti, stejně jako v oblasti duchovní správy.

Kromě Bouzova, Sovince a lázní Karlova Studánka chce řád Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě a zámek Bruntál. Černý na dotaz řekl, že pokud jde o lázně Karlova Studánka, žádá řád "celý areál vyjma několika málo nemovitostí".

Zákon o majetkovém vyrovnání schválil parlament v minulém volebním období. Počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard. Norma byla předmětem sporů už v uplynulých letech a stala se jedním z témat předvolební kampaně. Úpravu zákona schváleného bývalou koalicí ODS, TOP 09 a LIDEM požadují kromě ČSSD komunisté. Předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš kritizoval inflační doložku k restitucím. Například lidovci, s nimiž ČSSD a ANO 2011 jedná o možné vládní spolupráci, naopak zásahy do způsobu majetkového vypořádání s církvemi odmítají.

O tom, že řád by mohl usilovat například o Bouzov a Karlovu Studánku, média informují již dlouho. Řád lázně v předminulém století založil. O majetek přišel koncem 30. let, kdy jej zrušili nacisté. Po válce požadoval jeho navrácení, ministerstvo zemědělství však rozhodlo, že šlo o zrádcovskou organizaci a její majetek bude zabaven. Tehdejší Nejvyšší správní soud v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu. Rozhodnutí ale nikdy nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. Řád se snažil v restitučních sporech řízení obnovit a domáhal se doručení verdiktu, neuspěl ale ani u Ústavního soudu.

Černý uvedl, že od doby nástupu fašismu v Německu vystupoval řád stejně jako jeho představitelé proti německé expanzivní politice a vyvíjel aktivity směřující k zachování celistvosti a suverenity Československa. "Přímým důsledkem loajality řádu vůči Republice Československé bylo jeho zrušení a konfiskace jeho majetku, konkrétně se tak stalo 27.02.1939 výnosem (dekretem) říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti," uvedl.

Řád chce podle něj zpět nemovitosti, jež vlastnil před druhou světovou válkou a byly mu zabaveny nacistickou vládou. "V roce 1945 byl tento majetek podle dekretu č. 5 prezidenta republiky řádu navrácen, a při tom byl dán po dohodě s řádem a za jeho spolupůsobení pod národní správu, která majetek do roku 1951 obhospodařovala. Z toho vyplývá, že řád byl k 25.02.1948 vlastníkem nemovitostí, které požaduje," uvedl Černý.

Když se v 90. letech diskutovalo ve sněmovně o navrácení církevního majetku, někteří zákonodárci hovořili o materiálech, podle nichž někteří příslušníci řádu s nacistickým režimem kolaborovali.

Řád byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky. Dnes v tuzemsku podle Černého provozuje Církevní gymnázium Německého Řádu v Olomouci, Středisko volného času v Olomouci, Církevní konzervatoř v Opavě a Pečovatelskou službu Německého Řádu v Bruntále.

Tagy: církevní restituce řád německých rytířů hrad Bouzov

Zdroje: ČTK