Co skutečně stojí za obměnou Cameronova kabinetu

KOMENTÁŘ - Aktuality autor: František Strnad

Velkou Británii čekají za 10 měsíců volby a David Cameron proto obměňuje řady svých věrných ministrů. To, co vůdce opozice Ed Miliband nazval "nocí dlouhých nožů ve straně konzervativců", se ve skutečnosti jeví spíše jako kosmetická změna a politické gesto odpovídající náladám v zemi. Mělo jít o "ženskou reorganizaci" a dobrovolný odchod starých gard. Dosavadní změny v kabinetu hovoří spíše o tom druhém. Do politického důchodu byli posláni dlouholetí funkcionáři George Young (72) a Kenneth Clarke (74). Skončil též 62letý waleský sekretář David Jones. Nečekanou změnou bylo přeskupení na postech ministra zahraničních věcí a školství. 

David Cameron

David Cameron,zdroj: Getty Images

William Hague svůj překvapivý odchod z ministerstva zahraničí odůvodnil tím, že po 26 letech v dolní komoře již nehodlá na post poslance kandidovat a do konce volebního období se ujme role předsedy sněmovny.

Skutečností je, že ve funkci mohl po dobu zbývajících 10 měsíců pohodlně setrvat. Jenže se má za to, že si po dobu svého působení vytvořil příliš mnoho nepřátel. Hrozily též opětovné spekulace o poměru s jeho někdejším 25letým poradcem Christopherem Myersem. Myers na svou funkci rezignoval a celá věc byla dementována. Předvolební kampani, kde Hague sehraje klíčovou strategickou roli, by nicméně celá věc příliš neprospěla.

Bývalý ministr školství Michael Gove byl zase pro většinu pedagogů, kteří tvoří nemalou voličskou základnu, na tomto postu zcela nepřijatelnou osobou.

Zastoupení menšin

Očekávaným kabinetním změnám předcházely spekulace o bezprecedentním pozitivním zvýhodňování žen při obsazování ministerských funkcí, které mnozí dlouholetí konzervativní poslanci kritizovali.

Skutečnost je taková, že pouze pět žen má plnohodnotný ministerský status. Osm žen z celkového počtu 33 ministrů se potom může účastnit zasedání kabinetu. Minority, které tvoří 15 procent britské populace, mají potom pouze dva zástupce a to na pozici ministryně pro víru a komunity, kterou je baronka Warsi pákistánského původu, a ministra kultury, jež nově povede Sajid Javid. Znatelně větší proporční zastoupení britské společnosti se tak nekoná.

Nástup konzervativní omladiny a rostoucí euroskepticismus

Obměna kabinetu však ukázala na dvě jiné vzrůstající tendence v řadách konzervativní strany. Intelektuální vítězství slaví o poznání mladší nová pravice, která po vzoru ministra financí Johna Osborna pevně prosazuje malý stát a volně-tržní konzervatismus. Do tohoto křídla patří nově zvolená ministryně životního prostředí Liz Trussová (38) a ministr průmyslu a obchodu Matthew Hancock (35).

Trussová je společně s poslankyní Priti Patelovou spoluautorkou neothatcherovského manifestu Britannia Unchained. Kontroverzní text Brity mimo jiné označil za líné v porovnání s rychle rostoucími ekonomikami.  

Druhým trendem uvnitř strany je vrůstající vliv militantních euroskeptiků. Odcházející Hague byl dlouhodobým kritikem EU a eura, k úvahám o odhodu země z unie se však stavěl negativně. Jeho nástupce Philip Hammond, který doposud vykonával funkci ministra obrany, se nechal slyšet, že bez zásadních reforem by hlasoval pro vystoupení Británie z EU. Stejného názoru je nový předseda poslanců dolní komory Michael Gove a nový ministr obrany Michael Fallon.

Cameron na rozcestí

Cameronovo gesto je poměrně čitelné. Na jednu stranu vydal jasný signál, že je schopen razantních změn, které by ho měly v ministerském křesle podržet i po volbách v roce 2015. Na stranu druhou otevřeně říká, že si je vědom vzrůstajícího euroskepticismu uvnitř strany i v rámci její voličské základny.

Dosazení mladých pravicových ideologů je jasnou reakcí na vzrůstající preference populistické Strany za nezávislost Spojeného království. I když opozice mluví i bezprecedentním „zařezávání“ vlastních lidí, ve skutečnosti jde o poměrně střízlivý politický kalkul, který ani v náznacích není tím, čím měl být – posunem k férovějšímu zastoupení občanů Spojeného království.  

Tagy: Velká Británie Parlamentní volby politické strany politika David Cameron britská vláda

Zdroje: Vlastní