Vědci z NASA varují, že se během 100 až 200 let zvýší hladina oceánů nejméně o metr. V ohrožení budou města jako Tokio nebo Singapur. NASA sleduje hladinu oceánů už od roku 1992. 

Za okny nesmlouvavě žhnulo slunce. 'Tak děti, jestli chcete na pláž, musíte se nejdřív namazat,' pronesla starostlivě maminka a vytáhla tubu opalovacího krému. 'Kdo chce do vody, musí mít kůži jako ryba,' usmála se a na dlaň vymáčkla dávku čirého gelu. Ona sama se jako malá potírala bílým krémem. Ty už ale dávno patří minulosti. Teď frčí přírodní opalovací prostředky založené na rybím slizu. Zní to jako šílená vědeckofantastická povídka? Abyste se neunáhlili!

Americké krevní centrum se zavázalo, že bude platit náklady na opičí rezervaci, nacházející se na šesti ostrovech v Libérii. Loni v březnu, ale od tohoto závazku odstoupila a 66 laboratorních šimpanzů, pro které jsou ostrovy jediným domovem, tak bylo ohroženo. Rozhodnutí amerického úřadu pobouřilo ochránce přírody i biology. Financování potom převzala nestátní instituce, ale ani její finanční zdroje nejsou nevyčerpatelné. "Opičí ostrov" je opět v ohrožení a jeho budoucnost je prozatím nejistá. 

Katastrofa, která zahubila dinosaury a dala zrod éře savců, byla proti němu ještě relativně mírnou událostí. Řeč je o velkém permském vymírání, které před 250 miliony let zabilo většinu tehdejších druhů – téměř 95 procent všech mořských druhů dochovaných ve fosilním záznamu a bezmála tři čtvrtiny druhů suchozemských obratlovců. Sled příčin je zatím nejistý. Ve hře je sopečná činnost, změna klimatu i možný dopad komety či meteoritu.

Vyšetřovatelé z jihoafrické provincie Mpumalanga sousedící s Krugerovým národním parkem se mohou pochlubit stoprocentní objasnitelností vražd. Používají k tomu nejmodernější techniku a pro jejich práci je důležité hlavně řádné ohledání ostatků hlavně a sběr důkazů, zejména pak DNA. Nepátrají však po vrazích lidských obětí, ale po pytlácích, kteří zabíjejí nosorožce. Počet zabitých nosorožců v JAR totiž každoročně výrazně roste a vyšetřování si tak žádá postupy obdobné jako u lidských vražd.

Chrt je ve Španělsku oblíbeným psem, který lovcům pomáhá při honu na králíky. Na jedné straně je to vynikající pomocník, na druhé straně, pokud přestane být užitečný, lovci psa bez milosti zabijí. Ochránci zvířat se už léta proti této praktice bouří. 

Lidstvo už od svých skromných počátků ovlivňuje všechna prostředí, do kterých vkročí. Jedním z důsledků této činnosti je, že přímo i nepřímo usměrňuje selekční tlaky působící na místní organismy. Ať už cíleně, jako například při šlechtění, nebo zcela neúmyslně tak usměrňuje jejich evoluci. Třeba intenzivní lov slonů pro kly má za následek jejich zmenšování a přibývání jedinců postrádajících kly úplně. Podobně vytváří nadměrný rybolov tlak na zmenšování těl lovných druhů a urychlení jejich vývoje.

Že klokani žijí ve volné přírodě jen v Austrálii? Francouzi z jihozápadního okolí Paříže by s tím nesouhlasili, potkat klokana pro ně není žádné překvapení. A nemusí za nimi ani chodit do zoo, už zhruba čtyřicet let žijí volně v lesíku v okolí městečka Emancé. Staví si zde pelíšky, potravu hledají v místním v podrostu a houštinách. A zima? Ta jim nevadí, ze zoo, odkud v 70. letech utekli, na ni byli zvyklí.