Je nejtlustším zvířetem na světě velryba, hroch, nebo mrož? Nebo je překoná jiné zvíře? Velká tloušťka se netýká jenom lidí. V přírodě se zvířatům dokonce může vyplatit. 

Přestože moderní doba ohlodala drobné detaily a třeba saně s psím spřežením nahradil sněžný skútr, domorodí Kríové z Québeku stále udržují nomádské tradice předků, které ale stále víc ohrožuje motorová pila. Na jejich území mizí lesy, s nimi i zvěř a navíc se kvůli tomu i otepluje místní klima. Indiáni obklíčení ze všech stran dřevorubci se ale pokoušejí vzdorovat.  

Psychické poruchy jako jsou např. úzkost a deprese se netýkají jenom lidí, ale postihují i některé zástupce živočišné říše. Překvapivé je, že jimi netrpí jenom zvířata žijící v zajetí, ale i ta z volné přírody. 

Málokdo ví, že hedvábí se nepřipravuje jenom z kokonů bource morušového. Jedním ze zdrojů k výrobě vzácné tkaniny je mořský mlž zvaný kyjovka šupinatá, který produkuje vlákna tzv. mořského hedvábí. Na světě existuje pouze jediný člověk, který vlákna mořského hedvábí dokáže zpracovat ve špičkové kvalitě a zároveň si dokáže vlákno sbírat. Chiara Vigová žije na Sardinii a jenom ona umí vzácné vlákno nejenom získat, ale i ho příst. Touto prací se ovšem nedá vydělat. Vigová tvrdí, že toho, kdo zkusil tkát mořské hedvábí ve velkém, pronásledovala obrovská smůla. 

Kreslíři a autoři pohádek představují lední medvědy jako roztomilá zvířata, nebo jako nelítostné zabijáky tučňáků. Jenže to neodpovídá skutečnosti. Medvědi a tučňáci se totiž ve volné přírodě nemohou setkat. Jak to tedy je doopravdy?

Movile Cave je jeskyně v Rumunsku, ve které je unikátní prostředí, plné jedovatých plynů. Zároveň je ale domovem celé řady bizarních tvorů, kteří se tu vyskytují v nehostinných podmínkách. Jeskyně byla několik milionů let úplně izolovaná od okolního světa a díky ní mohou vědci zkoumat některé živočichy, kteří byli považováni za vyhynulé, nebo o jejichž existenci se vůbec nevědělo. 

Prehistorická ryba, která byla naposledy spatřena v roce 1800, se znovu vrací do britské přírody. Jde o mihuli, která na první pohled připomíná hada. Je to jeden z nejstarších žijících obratlovců. Ochránci životního prostředí vidí za návratem mihule zlepšující se kvalitu britských řek. 

Čeští vědci společně s Nory vyvíjejí v severonorském Finnmarku novou metodu, jak měřit znečištění. Zkoumají vzorky půdy, rašeliny, mechů, lišejníků a sněhu a zjišťují původ a šíření izotopů kovů, které na pomezí Finska a Ruska už 80 let produkuje ruská továrna, která zpracovává nikl.