zvířata a příroda

Omamné látky rozhodně nejsou výsadou člověka. Kdekdo si z říše zvířat rád "přihne" nebo sem tam zobne nějaký ten halucinogen. 

Před zhruba 540 miliony let prošel život na naší planetě zásadním zlomem. Jako mávnutím kouzelného proutku se v období kambria mezi zkamenělinami začínají objevovat první bezobratlí i nejdávnější předkové obratlovců. 

Když se podíváte do přírodovědných příruček na nově objevené druhy, najdete tam i chlupatou tarantuli Bumba lennoni pojmenovanou po Johnu Lennonovi. A nebude to jediný organismus s podivným výběrem jména. Co se honí vědcům hlavou, když se rozhodují, jak pojmenovat svůj objev?  

Jsou krásní, ale patří do moře. I tomu, kdo nic nenamítá proti delfináriím nebo drahému plavání s delfíny, se musí obracet žaludek při pohledu na dav Argentinců na pláži pózujících s pomalu umírajícím mládětem. 

Pokud někdo tvrdí, že se nikdy nerozplýval nad roztomilým mládětem, pravděpodobně lže. Není to rozhodně ztráta času, ani projevení slabosti. Má to na nás naopak dobrý vliv. Za naší oblibou rozkošných zvířat a hlavně jejich mláďat stojí hned několik vědeckých vysvětlení.

O škodlivosti pasivního kouření už toho padlo hodně. Jenže vždy se mluví jen o lidech. Pasivní kouření ale ohrožuje i domácí zvířata, hlavně psy a kočky. V severoitalském Milánu dokonce veterináři vyhlásili kampaň s heslem "Kouř zabíjí i naše zvířata". 

Kočky jsou podezřelé. Zvlášť když má člověk, potažmo žena, víc než dvě. To pak čas od času zaslechne cosi o bláznivé kočičí dámě, často rovnou s odkazem na známou "crazy cat lady" ze Simpsonů. Ovšem kočičí dámy to ustojí s elegancí svých mazlíčků. Mají totiž za sebou dlouhou historii i řadu "souputnic"... a samozřejmě i souputníků, ty slavné nevyjímaje.

Podmínky na zemském povrchu jsou všechno, jen ne stabilní. Naše planeta zažila během své historie období, kdy led sahal až k rovníku, stejně jako periody, při kterých se tropické pralesy rozrostly až do našich zeměpisných šířek. Co se týče bezprostřední minulosti, po relativně teplém období zahrnujícím křídu a první polovinu třetihor se klima začalo postupně ochlazovat. Přesun kontinentů na současné pozice silně omezil teplé rovníkové proudění a podpořil vznik ledových oceánských proudů. Svou roli sehrál i zdvih And a Himalájí. V pliocénu, období, které začalo zhruba před pěti miliony let, nastal zlom. Začalo střídání suchých a mrazivých období s teplými a vlhkými stádii – dob ledových a meziledových.