zvířata a příroda

Kočky (a jiná zvířata) milují hudbu. Každý žánr jim pravda nesedne a zaujmout je dokáže jen určité zvukové spektrum. A tak pro ně profesionální americký violoncellista David Teie skládá hudbu. Proč s něčím takovým ztrácí čas a dokážou to domácí šelmy po zásluze ocenit?

Když polský novinář Waclaw Radziwinowicz po 18 letech opouštěl kvůli odebrané akreditaci Rusko, ležel mu na srdci hlavně osud jeho kočky Masjy, kterou prý musí v Moskvě nechat. Ruští diplomaté ho ale uklidnili, slíbili mu, že se o jeho "bojovnou družku a múzu" postarají a neopustí ji. Podle Radziwinowicze to ale tak žhavé nebude, bez kočky odjet odmítá.

Když peruánskými Andami otřásá burácení, nevěští to nic dobrého. Je to zvuk praskajícího ledovce, ze kterého se kvůli oteplování uvolňují celé bloky ledu. A zatímco vrcholní politici vedou zdlouhavé řeči, které stejně nakonec nikam nevedou, mladý andský rodák to vzal do svých rukou a snaží se zachránit "své" ledovce. 

Záhada toho, proč mají pandy v zajetí takový problém s rozmnožováním, je zřejmě vyřešena. V zájmu výběru geneticky vhodného partnera jim zoologové dohazují často takového, který je nepřitahuje. A to se jim pak do sexu moc nechce…

Počátky evoluce mnohobuněčných živočichů byly všechno, jen ne nudné. Zkameněliny prvních provázaných spojenectví buněk složitějších než jednoduché kolonie prvoků a nápadně připomínajících dnešní mořské houby můžeme datovat až 650 milionů let do minulosti. Další evoluční cesty mnohobuněčných živočichů se ale ztrácejí v mlze. Většina z nich neoplývala pevnými částmi těla a drobné nechráněné měkkotělé organismy se zkrátka příliš dobře nezachovávají.

Jsou nemocní, trpí stařeckou demencí a inkontinencí, někteří sotva stojí na nohou. Místo toho, aby je jejich majitelé nechali uspat, dožívají staří japonští domácí mazlíčci v luxusních domovech důchodců. Čeká je tam specializovaná péče, stejná, jakou dostávají jejich zpravidla taktéž letití páníčci, kteří se o ně už nezvládají starat.

Otázka, jak to vypadá hluboko pod našima nohama, vzrušovala lidskou fantazii od nepaměti. Po většinu času si nezadala s otázkou, co se děje vysoko nad námi. Zatímco ale do vesmíru létá jedna sonda za druhou a počítače nestíhají analyzovat zajímavá data z astronomických observatoří, výzkum nitra naší planety zůstává daleko za očekáváním průkopníků geologie – o fantastických představách autorů dobrodružné literatury nemluvě. 

Velikost těla je jednou z nejdůležitějších vlastností živých organismů. Nejen, že ji máme neustále na očích, ale navíc souvisí s životními strategiemi různých druhů a potažmo i s jejich evolucí. Malé druhy v porovnání s příbuznými většího vzrůstu mají tendenci být krátkověké, produkovat více potomků třeba i za cenu úplného vyčerpání a vkládat méně zdrojů do rodičovské péče. Pro velké druhy platí většinou pravý opak.