změna klimatu

Prostředí Arktidy dostává zabrat. Kromě požárů na Sibiři a tání ledu dělají vědcům vrásky poslední čísla ze sčítání zvěře na norském souostroví Špicberky. Norský polární institut zjistil, že tam v posledním roce uhynul nebývale velký počet sobů hladem.

Při pohledu na preference ČSSD a KSČM i jejich volební výsledky z poslední doby je očividné, že parlamentní levice prudce upadá. Co to znamená pro levicovou politiku u nás? Bude mít podobu aktivismu, protestů a publicistiky, nebo se časem ještě může objevit strana, která se k levici přihlásí?

Ví vůbec někdo, jak dopadla klimatická konference v Katovicích? Jaké jsou její závěry a co z toho konkrétně plyne? Anebo jen většina lidí mávne rukou, že se zase jen dva týdny bohapustě žvanilo?

Můžeme nějak sami bojovat proti klimatickým změnám? Nepochybně ano, ale která metoda je nejúčinnější? Třídění odpadu? Úsporné žárovky? Zelená energie? Vegetariánská strava? Anebo máme přestat jezdit autem? A nemáme létat letadlem? To všechno nepochybně pomůže, ale vědci spočítali, že zdaleka nejúčinnější je metoda, o níž se prakticky nemluví: mít méně dětí.

Vědci z NASA varují, že se během 100 až 200 let zvýší hladina oceánů nejméně o metr. V ohrožení budou města jako Tokio nebo Singapur. NASA sleduje hladinu oceánů už od roku 1992. 

Pod záštitou Univerzity v Connecticutu vyšla komplexní studie, naznačující, jak pomalá a nedostatečná je dosavadní klimatická politika světových vlád. Studie pojednává o vymírání – nikoli však historickém, nýbrž o vymírání, která čeká oteplující se planetu.

Vidět skupiny mrožů na aljašských březích není zase takovou raritou. Vidět jich tam 35 000 na několikakilometrovém úseku je už ale slušná podívaná a zároveň varování, že něco není v pořádku.

Má to cenu? Má to cenu! Mnoha lidem není cizí odmítat veškeré snahy o nápravu věcí jako zbytečnou námahu. Někdo se tím vymlouvá na svou vlastní pohodlnost, jiní upřímně nevěří, že náprava je možná. Ale v případě ozónové díry se lidstvu začíná pozitivně vracet jedna konkrétní, rozumná dohoda.