život

Myslíte si, že volný čas v důchodu znamená jen procházky a televizi? Opak je pravdou. Po celé republice se rozjíždějí desítky programů, klubů a aktivit, které otevírají seniorům svět, o jakém si dříve netroufli ani přemýšlet. A mnohé z nich nestojí téměř nic – některé dokonce přinášejí bonusy, příspěvky nebo nečekané výhody. Podívali jsme se na ty nejzajímavější, o kterých se moc nemluví.

V temnotě osm kilometrů pod hladinou, tam, kde tlak drtí ocel a slunce nikdy nepronikne, vědci objevili nového predátora. Drobný korýš Dulcibella camanchaca dokazuje, že i v nejnehostinnějších hlubinách planety může život nejen přežít, ale i lovit.

Hanka nikdy nepatřila k lidem, kteří by se těšili na svátky, jako je Halloween. Měla je spíš za dětskou hru s převleky a dýněmi. Jenže právě tenhle večer, který brala s nadhledem, jí přinesl nejbolestnější překvapení v životě a pod jednou maskou se odhalilo něco, co změnilo všechno, čemu dosud věřila.

Kdysi tu stál temný labyrint bez zákonů, kde se lidé mačkali jako sardinky a policie si netroufla do něj vstoupit. Dnes už Kowloon Walled City neexistuje — jeho místo v rekordech nejhustěji osídlených míst na planetě převzala Manila, filipínská metropole, kde se život odehrává doslova na každém metru čtverečním. Jak se z města bez pravidel stal symbol moderního přelidnění?

V posledních letech lze pozorovat změnu. Mnozí Češi hledají únik z centra měst směrem na jeho okraj nebo přímo do vesnic. Poptávka po klidu, prostoru a možnosti žít blíže přírodě získává na síle. Ale co je za tímto fenoménem? A co lidé ve skutečnosti očekávají od života „na okraji“?

Měsíc dnes známe jako suchou a mrtvou pustinu, ale nová vědecká zjištění naznačují, že před miliardami let mohl být překvapivě obyvatelný – s atmosférou, jezírky vody a možná i jednoduchými formami života.

Mohli naši planetu před miliardami let osít životem mimozemšťané? Nová teorie biologa Roberta Endrese z Imperial College zpochybňuje klasické scénáře vzniku života a naznačuje, že Země mohla být součástí cizího experimentu.

Město nemusí být betonová poušť. Tam, kde mezi šedými zdmi vyroste kousek zeleně, se změní všechno: teplota vzduchu, rytmus ulice i nálada lidí. Ať už je to truhlík s bazalkou na balkoně, lavička pod stromem, na sídlišti nebo malý komunitní záhon, vždycky jde o víc než jen o estetiku. Je to návrat přírody do míst, kde jsme ji už dávno odepsali.