Výzkum

Konkurence, vyšší rozvodovost, ale i ekonomická krize. To vše nutí ženy provozující nejstarší řemeslo, tlačit ceny dolů. Z výzkumu časopisu The Economist vyplývá, že ženy žádají za hodinu až o 1600 korun méně, než před šesti lety. Je nutno brát v potaz, že výsledek je průměrný pro 84 zemí a zrovna ČR patří k těm levnějším. Vyšší rozvodovost pomáhá mužům hledat si nové partnerky, místo "úletů" s prostitutkou, kvůli ekonomické krizi zase muži nemohou dát tolik peněz, jako v minulých letech. Do toho vzniká velká konkurence kvůli přistěhovalcům.

Mozek posilující videohry mohou být stejně účinné jako léky, které léčí vážné případy deprese u starších lidí - a někdy dokonce účinnější. Vyplývá to z výsledků studie, o které informovala agentura AFP. 

Každý z nás se podvědomě něčeho bojí. Existují klasické, velké obavy, které sdílíme téměř všichni, jako je strach ze smrti, strach z bolesti. S moderní dobou a s ní spjatým životním stylem však přicházejí nové obavy jako strach z nezaměstnanosti či profesního neúspěchu, píše list Le Figaro. A všechny tyto podvědomí strašáci významnou měrou otravují náš život na každém kroku. Je možné se jim bránit?

Každý model každé značky hokejových helem by měl být opatřen hodnotícím systémem, který kupujícímu řekne, jak dovede daná helma čelit nárazům a chránit před otřesem mozku. Američtí vědci začnou helmy v brzké době s cílem vytvořit speciální stupnici odolnosti podrobně analyzovat.

I když může v době moderních technologií působit televize jako okoukané médium, není tomu tak. Podle výzkumu si televizi pouští pravidelně každý večer 46 procent Čechů. Jen pětina sleduje video na svém mobilním zařízení. Ve světě tráví večery sledováním mobilů, tabletů a notebooků zhruba čtvrtina lidí a jen 14 procent zapíná televizi. Češi jsou tak ve svých návycích značně konzervativním národem.

Britští a američtí vědci zjistili, že mozková aktivita lidí s kompulzivním sexuálním chováním, když si pouštějí pornofilmy, je stejná, jako když narkoman bere drogy. Závěry výzkumu experti publikovali v časopise PLOS ONE. 

Facebook je mezi sociálními sítěmi gigantem, který se nemusí nikoho na nic ptát. Nikoho proto asi příliš nepřekvapí, že si s osobními daty uživatelů nakládá pod záminkou výzkumu prakticky jak chce. Poslední 'experiment ' ovšem překročil všechny hranice - Facebook ve spolupráci se dvěma americkými univerzitami záměrně manipuloval s příspěvky uživatelů, aby zjistil, jakým způsobem se bude měnit jejich chování a prožívání. Výzkum jako takový je samozřejmě zarážející, daleko zajímavější je reakce veřejnosti, kterou chování Facebooku nejprve naštvalo, během krátké chvíle na to ale zcela zapomněla.  

Dva čeští vědci vypracovali postup, který umožní správně a mnohem rychleji odhadnout, u kterých pacientů s depresí léčba zabrala. Zatím to lze poznat po čtyřech až šesti týdnech. Postup Martina Brunovského a Martina Bareše z Národního ústavu duševního zdraví to však umožní už po prvním týdnu.