V Praze si dnes lidé na několika místech připomněli výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Vzpomínkové akce se konaly u Národního muzea, kam přišli mimo jiné i potomci obětí, u budovy Českého rozhlasu. Politici na nich mluvili i o podobnosti se současnou situací na Ukrajině a anexi Krymu. Pokračuje také řetězová hladovka na památku obětí komunistického režimu.

Japonci Hisao Horijamovi bylo čerstvých jednadvacet let, když měl na sklonku druhé světové války zemřít za svého císaře. Jednoho dne dostal do ruky proužek, ze kterého se dozvěděl, že ho vybrali pro sebevražednou misi. Měl vlastně jen dvě možnosti. Buď se jí zúčastnit, nebo odmítnout a žít s hanbou. Horijamovi se nakonec podařilo uniknout jisté smrti. Podobný osud měl i Takehiko Ena.

Hustá mlha, viditelnost pod pět kilometrů a ztráta orientace pilota amerického bombardéru B-25 způsobila před 70 lety, 28. července 1945, náraz do tehdy nejvyšší budovy světa - newyorské Empire State Building. Letadlo udělalo v budově otvor 10 krát 10 metrů, zemřelo 14 lidí. Celistvost ani statika budovy ale narušena nebyla. Dva dny na to se mrakodrap opět otevřel a vrátil do běžného provozu. Opravit všechny škody, které tehdy dosáhly milionu dolarů, trvalo pouhé tři měsíce.

Tým vědců z texaské univerzity přišel s nečekaným odhalením. Na jedné z nejznámějších fotografií – polibku námořníka a zdravotní sestry na Time Square v New Yorku během oslav konce 2. světové války – nemohou být zachyceni George Mendosa a Greta Zimmerová. Snímek totiž vznikl až několik hodin poté, co se pár údajně políbil. Identita námořníky i sestry je tak opět neznámá...

Na pokyn žalobce začala policie znovu vyšetřovat loňské házení vajec na prezidenta Miloše Zemana, tentokrát však jako trestný čin výtržnictví. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes. Během listopadové pietní akce na Albertově policie nikoho nezadržela a incident vyhodnotila jako přestupek. V případě trestného činu by vrhačům hrozily až dva roky vězení.

Mnoho Čechoslováků nemohlo po Mnichovu a následné německé okupaci bránit svou vlast. Spousta z nich odešla už na podzim roku 1939 do zahraničí, kde prokazovala své letecké umění nejprve v bojích o Polsko a potom o Francii. Stovky z nich potom, co i Francie byla okupována nacistickými jednotkami, odcházely do Británie. 12. července 1940 zde vznikla 310 stíhací peruť Královského letectva (RAF). Je smutné, že v Československu se dočkali uznání vlastně až po roce 1989.  

Tři měsíce, tři tisíce letců na straně Velké Británie, z toho 88 československých stíhacích pilotů. Hrstka statečných obránců ostrovního království připravila v letecké bitvě o Británii Hitlerově armádě první velkou porážku. Oběti, které Britové i jejich spojenci přinesli, však byly nemalé. Poprvé vzlétly stroje k obraně Británie 10. července 1940.

Německý prezident Joachim Gauck v neděli uctil památku mistra Jana Husa a zúčastnil se slavnostní bohoslužby v jihoněmecké Kostnici, která se chystá na výročí 600 let od upálení českého kazatele.