vyhynutí

Dinosauři začali vymírat už před dopadem obřího asteroidu na Zemi. Nejnovější poznatky naznačují, že jejich populaci oslabila aktivita sopek, které chrlily do vzduchu obrovské množství oxidu uhličitého.

Otázka, proč vymřeli neandrtálci a byli nahrazeni lidmi moderního typu, zaměstnává vědce už desítky let. Nová studie dospěla k závěru, že  k tomu výrazně přispělo příbuzenské rozmnožování.

Tvrdí to studie z Oxfordské univerzity. Její autoři doporučují zaměřit se na eliminaci rizik katastrof.

V pondělí uhynul v Keni Sudán, poslední samec nosorožce severního bílého, nebo chcete-li tuponosého severního. Teď na celém světě žijí už jen dva exempláře tohoto druhu: Sudánova dcera Najin a jeho vnučka Fata. Obě jsou neplodné. Vědci se přesto budou snažit zachránit druh umělou reprodukcí s využitím odebraných vzorků Sudánova spermatu. Má to ale smysl? Mají si lidé hrát na pánaboha?

Novozélandskému národnímu zvířeti – nelétavému ptáku kiwi – hrozí, že ho za padesát let budou lidé znát už jen z encyklopedií. Z milionů se jeho počet snížil na zhruba 68 tisíc jedinců. Mohou za to invazní zvířata jako divoké kočky, lasičky či krysy, které symbol Zélandu loví.

Vědci z univerzity v Edinburghu se domnívají, že k vyhynutí dinosaurů přispěla i obrovská dávka smůly. Asteroid totiž zasáhl Zemí v tu nejméně vhodnou dobu, kdy byli tito pradávní tvorové nejvíce zranitelní. Kdyby vesmírné těleso přiletělo o několik milionů let dříve nebo později, jejich šance na přežití této katastrofy by byly větší, domnívají se vědci.

Kajangové jsou v Indonésii tím, čím jsou Amišové ve Spojených státech: odmítají jakýkoli pokrok, žijí bez elektřiny a chodí pouze bosi. Ale jak dlouho ještě?