viry

Pro většinu z nás je angína jen týden v posteli s čajem a antibiotiky. Nejnovější výzkumy však ukazují, že bakterie streptokoka mají v rukávu nebezpečný trik- dokážou oklamat náš obranný systém tak, že začne útočit na vlastní srdce nebo mozek. Jak chránit své nejbližší před následky, které se mohou objevit i měsíce po vyléčení?

Bakterie si na ně postupně vytvářejí odolnost a lékaři stále častěji narážejí na infekce, které se léčí velmi obtížně. Teď ale přichází objev, který by mohl otevřít cestu k nové generaci léků.

Kdykoli se mluví o nové epidemii, někde v pozadí se objeví netopýr. Tajemný noční tvor, který visí hlavou dolů a v populární představě „přenáší viry“. Jenže realita je mnohem složitější.

Všichni to známe, klasická scéna: žena si stěžuje na rýmu, muž naopak téměř padá na kolena. „Mužská chřipka“ nebo „mužská rýmička“ se stala součástí slovní zásoby i rodinných humorů. Jenže za tímto nadsázkovým bonmotem možná není jen herectví, může tam být i něco biologického.

Nenápadně se vrací starý strašák. V čekárnách přibývá pacientů s únavou, bolestí kloubů, kašlem a teplotami. Na první pohled to může působit jako běžná sezónní viróza, jenže statistiky i hlášení praktických lékařů ukazují, že jde o něco jiného. Přibývá případů s pozitivním výsledkem testu a obavy, které jsme si mysleli, že už patří minulosti, se znovu připomínají. Nejvíc na pozoru jsou senioři a chronicky nemocní, pro které může mít onemocnění vážnější průběh.

Vzácná genetická mutace chrání několik desítek lidí na světě před prakticky všemi viry. Vědci teď tuto schopnost dokázali napodobit v laboratoři a otevírá se možnost univerzální ochrany, která by mohla sehrát klíčovou roli při příští pandemii.

V roce, kdy světem otřásá pandemie koronaviru, putují první z Nobelových cen virologům.

Bylo bláhové vracet se na pláž po první vlně tsunami. A nebylo prozíravé odhodit roušky a předpokládat, že koronavirus se v létě "upeče".