viry

Koronaviry se skrývají v netopýrech po celá desetiletí a jsou připraveny přeskočit na jiné živočišné druhy.

Dodržujte sociální odstup, pořádně si umývejte ruce, noste roušku. To byly hlavní zásady, které vám hygienici vtloukali do hlav během nástupu pandemie koronaviru. Něco však připomenout zapomněli:

Skotka June Almeida jako první objevila lidský koronavirus. Bylo to v šedesátých letech minulého století. Věhlas tím však nezískala.

Koronaviry SARS, MERS a parně i Covid-19. Všechny tyto pohromy mají společného původce – netopýry. Obratní letouni jsou v nich ale nevinně, své viry předávají nevědomky.

Antibiotická rezistence každý rok zabíjí desítky tisíc lidí. Nemá sice na svědomí okatou epidemii, která by nechávala na každém rohu káru s mrtvými - rezistentní bakterie si však i tak začínají připisovat stále větší počty zabitých pacientů. Mrtvých přibývá zejména v nemocnicích. Front v boji proti rezistentním bakteriím je vícero - jednu z těch nejslibnějších nabízejí i upravené viry, bakteriofágy. Ty si nyní odbyly svou světovou premiéru v záchraně mladé pacientky.

Virus HIV je v poslední době stále více v defenzivě. Před dvěma měsíci byla potvrzena funkčnost experimentální (ačkoliv momentálně také vysoce nepraktické a rizikové) metody eliminace viru HIV pomocí transplantaci kostní dřeně. Vypadalo to jako významný pokrok. Na ten významnější však došlo minulý týden díky dvěma studiím zkoumajícím efektivitu nejmodernějších antivirotik bojujících s HIV. Ačkoliv ani jeden z léků přímo neeliminoval virus, výsledek jejich činnosti se blíží efektu téhož. A co je nejpodstatnější, na rozdíl od transplantace kostní dřeně se tyto léky mohou dostat k milionům potřebných lidí.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) přišli se zajímavým medicínským objevem. Jejich výzkum zjistil, že protilátky likvidující jeden typ herpes viru má negativní vliv na inteligenci nakažených. Cytomegalovirem, který sám o sobě lidem příliš neškodí, trpí hlavně starší lidé. Objev českých vědců zveřejnil na konci března prestižní vědecký časopis Scientific Reports.

Vyhubení pravých neštovic stálo miliardy dolarů a lidstvu zabralo několik desetiletí. Obnovit toto onemocnění ale možná brzy dokáže průměrný laborant za pár tisíc dolarů. Letošní objev pořádně zčeřil už tak bouřlivé vody výzkumu virových patogenů. Jaká jsou rizika moderních molekulárně-biologických metod? A jak by se k jejich kontrole měly postavit státy a mezinárodní instituce?