Antibiotická rezistence každý rok zabíjí desítky tisíc lidí. Nemá sice na svědomí okatou epidemii, která by nechávala na každém rohu káru s mrtvými - rezistentní bakterie si však i tak začínají připisovat stále větší počty zabitých pacientů. Mrtvých přibývá zejména v nemocnicích. Front v boji proti rezistentním bakteriím je vícero - jednu z těch nejslibnějších nabízejí i upravené viry, bakteriofágy. Ty si nyní odbyly svou světovou premiéru v záchraně mladé pacientky.

Virus HIV je v poslední době stále více v defenzivě. Před dvěma měsíci byla potvrzena funkčnost experimentální (ačkoliv momentálně také vysoce nepraktické a rizikové) metody eliminace viru HIV pomocí transplantaci kostní dřeně. Vypadalo to jako významný pokrok. Na ten významnější však došlo minulý týden díky dvěma studiím zkoumajícím efektivitu nejmodernějších antivirotik bojujících s HIV. Ačkoliv ani jeden z léků přímo neeliminoval virus, výsledek jejich činnosti se blíží efektu téhož. A co je nejpodstatnější, na rozdíl od transplantace kostní dřeně se tyto léky mohou dostat k milionům potřebných lidí.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) přišli se zajímavým medicínským objevem. Jejich výzkum zjistil, že protilátky likvidující jeden typ herpes viru má negativní vliv na inteligenci nakažených. Cytomegalovirem, který sám o sobě lidem příliš neškodí, trpí hlavně starší lidé. Objev českých vědců zveřejnil na konci března prestižní vědecký časopis Scientific Reports.

Vyhubení pravých neštovic stálo miliardy dolarů a lidstvu zabralo několik desetiletí. Obnovit toto onemocnění ale možná brzy dokáže průměrný laborant za pár tisíc dolarů. Letošní objev pořádně zčeřil už tak bouřlivé vody výzkumu virových patogenů. Jaká jsou rizika moderních molekulárně-biologických metod? A jak by se k jejich kontrole měly postavit státy a mezinárodní instituce?

Česko se řadí mezi země s největším výskytem rakoviny v rámci Evropy i celého světa. Dlouhodobé statistiky (1977 až 2007) ukazují, že každý rok u nás zemře na rakovinu více než 27 tisíc lidí. Výskyt rakoviny se přitom zvyšuje. Výzkum její léčby je proto pro nás důležitý.

Viry představují pro moderní biologii problém. Odborníci i laikové se bez výhrad shodnou na jejich nebezpečnosti. Viry koneckonců způsobují stovky a tisíce chorob od chřipky, přes neštovice až po HIV. Velkým otazníkem ale zůstává jejich podstata. 

Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.

Výsledky nové studie prokázaly, že virus ebola nemutuje nakonec takovou rychlostí, jak se dříve předpokládalo. Přesto během současné epidemie v západní Africe stihl dosud infikovat přes 25 tisíc lidí.