Norská věznice Halden působí spíš jako moderní kampus uprostřed lesa než místo, kde si odpykávají tresty vrazi či pašeráci drog. Žádné mříže, žádné zbraně, zato jóga, truhlářské dílny a opravdová šance začít znovu. Tento odvážný experiment v rehabilitaci mění pohled na to, co vězení může být – a výsledky jsou ohromující.

Do vězení se podle policejních statistik po propuštění vrací do půl roku dvě pětiny recidivistů. Německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko přišla s netradičním řešením, jak proti kriminální recidivě bojovat: vězni se budou moct na nějaký čas do vězení vrátit sami a dobrovolně. 

Pardubická věznice rozběhla úsporný projekt - vězni odpářou ze zabaveného oblečení padělaná loga a oděvy následně poputují k sociálně potřebným. Doposud se oblečení a obuv s padělanou značkou pálily. Pokud projekt uspěje, rozšíří se i do dalších věznic, sdělil mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Robert Hurt.

Evropský soud pro lidská práva dal za pravdu britským vězňům, kterým vláda zakázala volit do evropského parlamentu. Odškodnění ovšem trestanci nedostanou. Podle Štrasburku stačí, že jim dal soud za pravdu. Vězni nedostanou ani náhradu za soudní poplatky. V Británii za mřížemi nesmí lidé volit ani v národních, či unijních volbách.

Přibližně 56.000 vězňů v ruských nápravných zařízeních trpí podle vězeňské správy nemocí AIDS. Vězeňská populace v Rusku momentálně čítá 701.900 lidí. 

Amnestie, kterou vyhlásil prezident Klaus, se dotkne více než 32.000 lidí. Vyplývá to z aktuálních odhadů ministerstva spravedlnosti, které poskytla jeho mluvčí Štěpánka Čechová. Vedle propuštěných vězňů a osob s uloženým trestem domácího vězení či obecně prospěšných prací se amnestie vztahuje také na přibližně 14.500 podmíněně odsouzených osob, jimž soud uložil dohled úředníka Probační a mediační služby.

Pokud prezident Václav Klaus zamýšlel vyhlášenou amnestii jako krok, který bude veřejností pozitivně přijat, tak se podle oslovených odborníků minul úsudkem. Jednak proto, že je v rozporu s jeho dosavadními názory. A také proto, že se lidé obávají toho, že se v rámci široké amnestie dostanou na svobodu i ti, kteří by si ve vězení zasloužili ještě nějakou dobu pobýt. Na webu Policejního deníku založili speciální rubriku se zprávami o amnestovaných vězních, kteří se po svém propuštění dopustili přečinů a přestupků.

Tři amnestovaní vězni v Praze napadali krátce po svém propuštění ve středu a dnes kolemjdoucí. Dvěma z nich hrozí za přestupek pětitisícová pokuta. Na policejním webu o tom dnes informovala mluvčí policie Jana Rösslerová. Vážnější případy pražští policisté v souvislosti s amnestií vyhlášenou prezidentem nezaznamenali.