Venezuelský prezident Nicolás Maduro označil členy pozorovatelské mise Evropské unie, která dohlížela na nedávné venezuelské regionální volby, za špiony.

Naštvaní Venezuelané o víkendu znovu protestovali proti režimu Nicoláse Madura. Prezident ale navzdory očekávání sedí pevně v sedle a nezdá se, že by se na tom v dohledné době něco změnilo.

Venezuela stojí na pokraji občanské války. Země s největšími zásobami ropy na světě je kompletně zruinovaná. Lidé mají hlad, není dostatek potravin a léků, dodávky proudu a vody jsou spíše sporadické. Venezuela je na cestě do pravěku, každodenní pouliční protesty proti vládě autoritářského prezidenta Nicoláse Madura si už vyžádaly přes 120 mrtvých, tisíce zraněných a zatčených. Maduro ale klidně dál upevňuje svou moc, jako by se nechumelilo. V pokojné řešení už přitom věří málokdo.

Přes dvě desítky životů si vyžádaly už tří týdny trvající protesty ve venezuelské metropoli Caracas a ve významných městech po celé zemi, které často končí násilnými střety s policií a hromadným zatýkáním. Výjimkou v poslední době není ani rabování a útoky neznámých ozbrojenců. Vláda prezidenta Nicoláse Madura z násilností jako obvykle obviňuje americké spiknutí. Důvody jsou přitom prozaičtější.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro si nemůže stěžovat na nedostatek špatných zpráv. Od těsného volebního vítězství před třemi lety se mu sice daří udržovat a dokonce ještě posilovat osobní vládu, kdysi nejbohatší země Jižní Ameriky se ale v jeho rukou propadá do stále většího chaosu a chudoby. A zároveň do stále intenzivnější izolace nejen na mezinárodní scéně, ale i ve vlastním regionu, jak dokazuje čerstvé pozastavení členství v obchodním sdružení Mercosul.

Po neklidném týdnu plném statisícových protestů, desítek zraněných a dvanáctihodinové stávky, se v neděli díky intervenci papeže sešli zástupci opozice s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem. Cílem jejich "předběžných rozhovorů" bylo uklidnit napětí v zemi vyvolaného nekončící ekonomickou krizí a povzbuzeného rozhodnutím zabránit referendu o Madurově odvolání. 

Ponížení. To museli cítit členové venezuelské vlády a ostatně i běžní obyvatelé historicky jedné z nejbohatších zemí Jižní Ameriky po nejnovějších výrocích peruánského prezidenta. Pedro Pablo Kuczynski (obecně známý jako PPK), lídr naopak jednoho z nejchudších států kontinentu, totiž v projevu na Valném shromáždění OSN a v následujících rozhovorech pro světová média vyzval k humanitární pomoci pro "hladovějící" Venezuelu.

Venezuelský prezident sice k uctění Svátku práce zvýšil minimální mzdu o více než jednu třetinu, obyvatelům krizí zmítané Venezuely to ale mnoho nepomůže. Venezuelská měna má minimální hodnotu a vzhledem ke všeobecným nedostatkům není co si za ni pořídit. Nejrychleji se propadající ekonomiku světa mezitím stíhá jedno neštěstí za druhým, od docházejících potravin až po rekordní sucha. I proto dochází stále častěji k násilným demonstracím proti nepopulární vládě prezidenta Nicoláse Madura.