vedra

Zatímco v Atlantě platí nový zákon o reflexních střechách, které mají snížit teplotu města až o šest stupňů, u nás se téma přehřívání zatím drží v odborných debatách. Studie z Prahy, Brna či Ostravy ale potvrzují, že i v Česku trpíme stejným problémem – tepelné ostrovy ohrožují zdraví i kvalitu života.

Město nemusí být betonová poušť. Tam, kde mezi šedými zdmi vyroste kousek zeleně, se změní všechno: teplota vzduchu, rytmus ulice i nálada lidí. Ať už je to truhlík s bazalkou na balkoně, lavička pod stromem, na sídlišti nebo malý komunitní záhon, vždycky jde o víc než jen o estetiku. Je to návrat přírody do míst, kde jsme ji už dávno odepsali.

Slunce pálí, asfalt se taví, stíny mizí a dech se krátí. Španělsko a Portugalsko čelí dalšímu náporu extrémních veder, která se podle meteorologů protáhnou i na většinu tohoto týdne. Už v neděli se rtuť teploměrů vyšplhala na závratných 43 stupňů Celsia a to je teprve začátek.

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění íránského hlavního města.

Česko má za sebou dosud nejteplejší den roku, teploty na některých místech překonaly i 37 stupňů Celsia.

Horké počasí může být rizikové pro pacienty s vysokým krevním tlakem nebo srdečními a cévními chorobami.