vedra

Extrémní vedra neohrožují pouze lidi a domácí zvířata. Vysoké teploty představují značnou zátěž také pro volně žijící ptáky, kteří ve městech i zahradách často bojují s nedostatkem vody a stínu. Pomoci může i zdánlivá maličkost.

Současná vlna veder je ve střední Evropě jednou z největších, přičemž vědci upozorňují, že tento jev má negativní vliv na fungování společnosti.

Pobytu na slunci a vysokým teplotám by se o víkendu měli vyhnout především staří a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy.

Zatímco v Atlantě platí nový zákon o reflexních střechách, které mají snížit teplotu města až o šest stupňů, u nás se téma přehřívání zatím drží v odborných debatách. Studie z Prahy, Brna či Ostravy ale potvrzují, že i v Česku trpíme stejným problémem – tepelné ostrovy ohrožují zdraví i kvalitu života.

Město nemusí být betonová poušť. Tam, kde mezi šedými zdmi vyroste kousek zeleně, se změní všechno: teplota vzduchu, rytmus ulice i nálada lidí. Ať už je to truhlík s bazalkou na balkoně, lavička pod stromem, na sídlišti nebo malý komunitní záhon, vždycky jde o víc než jen o estetiku. Je to návrat přírody do míst, kde jsme ji už dávno odepsali.

Slunce pálí, asfalt se taví, stíny mizí a dech se krátí. Španělsko a Portugalsko čelí dalšímu náporu extrémních veder, která se podle meteorologů protáhnou i na většinu tohoto týdne. Už v neděli se rtuť teploměrů vyšplhala na závratných 43 stupňů Celsia a to je teprve začátek.

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění íránského hlavního města.

Česko má za sebou dosud nejteplejší den roku, teploty na některých místech překonaly i 37 stupňů Celsia.