Věda

Touha letět k jiným hvězdám je v nás zakořeněná snad od počátku věků. I když se od roku 1957 a prvního letu do kosmu lidstvo k tomuto cíli přiblížilo nejvíce za celou dosavadní historii, dnes je paradoxně představa letu lidské posádky k jiné hvězdě nedosažitelnější než se zdála být tehdy. Optimismus z počátku kosmického věku vystřídalo vystřízlivění nad tím, jak enormně náročná a riskantní by podobná mise byla.

Napětí mezi Indií a Pákistánem opět připomnělo lidstvu existenci jaderných zbraní. Z relativně daleké Asie přesto může riziko jaderné přestřelky mezi oběma státy působit poměrně méně významně, než riziko téhož na našem území. Ačkoliv se situaci mezi oběma státy podaří zřejmě uklidnit, i hypotetická limitovaná atomová válka v Pákistánu a Indii by dost možná měla klimatické důsledky i na nás.

Přesně podle plánu odstartovala v sobotu ráno v 8:49 našeho času první mise lodi Crew Dragon, tedy pilotované lodi společnosti SpaceX. Ačkoliv zatím na její palubě letí jen figurína, jedná se o milník pilotované kosmonautiky hned z několika důvodů. Je to poprvé, co soukromý dopravce vypustil vlastní loď navrženou pro lidské lety. A je to také poprvé, co se k nebi vydal nový koncept znovupoužitelné pilotované lodi. Realizace myšlenky podobného typu tu nebyla od éry prvního letu amerického raketoplánu.

Vyrůstali jste na venkově či snad v městské ulici sousedící s parkem? Gratulujeme - podle nové studie dánské univerzity v Aarhusu máte výrazně nižší riziko rozvoje stresu a psychické poruchy v dospělosti. Zůstávají však pochybnosti nad tím, nakolik zjištění může pomoct dětem do budoucna.

Vědec Charles Best byl jedním ze spoluobjevitelů inzulínu - látky, která zachránila miliony lidí po celém světě. Ocitl se ve správný čas na správném místě, zároveň však na jeho životním příběhu ulpěla stopa hořkosti. Narodil se před 120 lety.

Plané neštovice jsou dnes středně vážnou dětskou chorobou. Nebylo tomu tak ale vždy. Do druhé poloviny 20. století byly pravé neštovice nemocí, která hubila lidi po milionech. Přítrž tomu udělala až velká vakcinační kampaň v 60. letech. Co kdyby se však pravé neštovice vrátily? Podle nové studie by byly ohrožením pro celou další generaci.

Chronický nedostatek spánku je tikajícím problémem moderního zdravotnictví. Přemíra světelného smogu z ulice i obrazovek počítačů, stále vyšší urbanizace a s ní i hluk, a samozřejmě uspěchané tempo doby, v součtu znamenají, že až třetina lidí trpí chronickým nedostatkem spánku. Na příčinách z hlediska organismu nezáleží. Je jedno, zda musíte ráno "dobrovolně" brzy vstávat do zaměstnání, anebo naopak nemůžete nedoprovodně dlouhé hodiny usnout. Tělo nedostává, čeho si žádá. Podle nové studie přitom nedostatek spánku ohrožuje i oběhový systém – a víme už, jak přesně se tak děje.

Teprve před třemi lety vznikl poblíž souostroví Tonga jeden z nejnovějších ostrovů na světě. Za tu dobu si na něj stihly už najít cestu první rostliny, ale i stovky ptáků. Vědcům z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) však vrtá hlavou záhadný povrch ostrova - je pokrytý neznámým lepkavým bahnem.