Věda

Používání pesticidů je dnes stejně tak běžné, jako i nepopulární. Nový britsko-švýcarský výzkum ale potenciálně slibuje postřiky snížit nebo dokonce eliminovat. Jeho tajemství spočívá v poskytnutí prostoru přirozeným predátorům bojujícím proti škůdců. Svůj domov přitom mají najít v úzkých pruzích divoce rostoucích rostlin.

Ačkoliv od konce éry relativně samostatného Egypta brzy uplynou už víc než dvě tisíciletí, egyptské území stále dovede vydat zajímavé nálezy. Místní archeologové tak o víkendu odhalili na čtyři desítky mumií z éry vlády Ptolemaiovců. Osvětlit by mohly více to, jak žila a umírala středně zámožná třída v posledním významném období egyptské slávy.

Moře kolem severoizraelského města Hadera se hemží stovkami ohrožených žraloků hnědých, kteří by zde "správně" neměli co dělat. Láká je tam místní elektrárna, ze které do moře proudí teplá voda. Zda za nezvyklým jevem stojí jen teplo, nebo i něco víc, se zatím vědcům nedaří zjistit. 

Dlouhodobě špatná kvalita vzduchu a znečištění životního prostřední snižuje produktivitu práce. Podle studie čínských ekonomů tak znečištěné pracovní prostředí škodí nejen pracovníkům, ale i podnikům. 

K tomu, abyste trpěli pásmovou nemocí, nepotřebujete dlouhý let. Stačí vypínat o víkendu budík a pár hodin si přispat. Jednoduše tak může vzniknout takzvaný sociální jet lag, který s sebou nese snížený duševní výkon, přibírání na váze či riziko chronického onemocnění. Nejvíce jím trpí "sovy".

Americká agentura NASA, Čína, Evropská kosmická agentura, ale i soukromé společnosti jako SpaceX nebo Blue Origin mají stále častěji v hledáčku přistání lidí na naší nejbližší oběžnici. Skoro se zdá, že Měsíc je po několika generacích novou velkou metou kosmického programu - alespoň tohoto pilotovaného. Spolu s tím se však občas objevuje i pochybovačná otázka, proč to trvá tak dlouho? Jak to, že dnes neumíme to, co zvládly generace našich (pra)rodičů v 60. a 70. letech?

Co způsobuje Alzheimerovu nemoc? Již nějaký čas se vědci přou o to, co přesně může být původcem choroby. Několik posledních studií stále výrazněji přináší argumenty k takzvané infekční teorii - podle ní by neurodegenerativní choroba mohla být vlastně infekcí. Nová práce Louisvillské univerzity, která odhalila spojitost mezi bakteriemi způsobujícími infekci dásní a Alzheimerem, k tomu přináší další lavinu argumentů.

Věrná, hodná, chytrá a zábavná. Když se psychologové ptají mužů, jaké vlastnosti chtějí u své osudové partnerky, zní to skoro jako z pohádky. Úplně stejné, nebo velmi podobné vlastnosti preferují podle vlastních slov u životních partnerů také ženy. Až na to, že skutečnost leží úplně někde jinde. Muži ani ženy například moc nedají na věrnost. U pohádkového prince by se taky nevyjímalo, kdyby vybíral nevěstu podle bohatství. Přesto se ale ukazuje, že zámožnost hraje při výběru partnerky daleko větší roli, než si byl dříve kdo ochoten připustit. To a mnoho dalšího odhalil nový výzkum českých vědců, v jehož rámci můžete odhalit své skutečné preference i vy sami.