Věda

Den je potřeba zahájit kvalitní snídaní, abyste měli dost energie na celý den a bez snídaně můžete zapomenout na zdravé hubnutí. Tolik zdravotní příručky a dietní rady. Jenže na skutečném významu a důležitosti snídaně se nejsou vědci schopni shodnout. 

Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.

Hledání kořenů náboženství je i v dnešním světě ošidným tématem. Většina světové populace vyznává nějaký druh náboženské víry a přísně racionální vědecký pohled na počátky moderních náboženství je pramálo slučitelným s většinou z religiózních světonázorů. Část zastánců náboženských dogmat má ostatně za to, že lidé potřebují víru v boha – bez vyššího řádu, který dosáhne mimo dohled světské moci, by se totiž dle nich společnosti rozpadly. Nová studie pod vedením Patricka E. Savage jim v tom však díky stopování vývoje lidských populací oponuje – alespoň do jisté míry.

Přítomnost jemných částeček ve vzduchu je jedním z největších zdravotních problémů planety. Došla k tomu alespoň nová studie, která na základě přesnějších modelů spočítala míru úmrtí způsobenou chorobami vyvolanými znečištěním vzduchu. Krom rizika pro dýchací ústrojí můžou částečky, za něž jsou nejvíc zodpovědné uhelné elektrárny a silniční doprava, také za velký počet infarktů a mrtvic. Oproti starším odhadům se nebezpečnost znečištění až zdvojnásobila.

V boji s ochablostí svalů spojenou se stářím a nemohoucností seniorů by mohl pomoci hormon apelin vylučovaný při cvičení. Injekce hormonu, který je běžně přítomný ve svalech, pomohly regenerovat svalová vlákna u myší. 

Některá spí ve vzduchu za letu a nikdy neusnou tvrdě, jiná spí i několik měsíců. Každé zvíře má svůj způsob a čas, který spánkem tráví. Zatím se vědcům však nepodařilo najít žádného tvora, který by nikdy nespal. 

Konzumace ryb je obecně doporučována jako zdravější alternativa jiných masných produktů, a je to znát i na spotřebě. OSN odhaduje, že průměrně člověk na Zemi dnes ročně sní přes 20 kilogramů ryb. Jde o rekordní cifru, zvláště zohledníme-li stoupající lidskou populaci. Pokud však bude nadměrný rybolov ruku v ruce se zvyšováním oceánských teplot pokračovat dále, nemusí tomu být napořád. Populace ryb by totiž dlouhodobě mohla poptávce přestat dostačovat. Tvrdí to nová studie z UC Santa Barbara.

Ve spánku dokážeme rozeznávat významné diskuse, které se během něj odehrávají v naší blízkosti, ale neumíme si pak po probuzení na ně vzpomenout. Podle nové studie umí mozek během spánku registorvat vnější podnět a vybírá pro nás významnější stimuly, na které nás někdy nutí i reagovat. Třeba probuzením v autobuse včas, abychom nepřejeli.