Věda

Plátová brnění středověkých rytířů nás dodnes nepřestávají fascinovat. "Zbroj má za úkol spojit tři protikladné kvality – nízkou váhu, vysokou ochranu a volnost pohybu," pravil Pietro Monte, slavný milánský zbrojíř na konci 15. století. Postřeh to byl tak významný, že se podle něj návrháři ochranných obleků řídí dodnes. Dokonce i konstruktéři prvních kosmických skafandrů v americké NASA se údajně inspirovali brněním Jindřicha VIII. 

Když si pořídíte domácí zvíře, kromě běžných radostí a starostí vás také čeká chvíle, kdy se budete muset vyrovnat s jeho ztrátou. Pokud ovšem chcete svého mazlíčka "zvěčnit" a žít s ním až do vlastní smrti, jihokorejská firma má pro vás jednoduché řešení - nechte ho naklonovat. 

Pro teroristy je vraždění prostředek, nikoli cíl. Jde jim především o to, aby v lidech vyvolali strach. A skoro to vypadá, že se jim za poslední rok po sérii útoků v Evropě daří. Evropané jsou stále víc znepokojení a podezřívaví, a to je pochopitelné. Pokud ale chceme zůstat racionální a zachovat své životní zvyky, nesmíme strachu podlehnout. Jak s ním ale bojovat?

"Jak létají ptáci?" Jeden by těžko hledal dětinštější otázku. Pravda, tento problém kdysi vzrušoval celé zástupy přírodovědců, umělců a konstruktérů. Vyprávět by o tom mohl třeba Leonardo da Vinci. Moderní věda však přinesla uspokojivou odpověď ve formě celé plejády poznatků o ptačí anatomii, metabolismu, aerodynamice a chování. Všechny tyto argumenty ale blednou před schopnostmi některých ptačích zástupců – například rorýsů, ale zejména mořských ptáků z příbuzenstva fregatek. 

Podle moderních biologických poznatků je diverzita pozemských organismů tak obrovská, že bychom se s novými druhy měli setkávat na každém kroku. Dosud nepoznaní zástupci se samozřejmě nevyskytují na pomyslném stromu života rovnoměrně.

Na silnicích se začínají objevovat první částečně robotická auta, která zvládnou řízení v jednoduchých situacích, třeba monotónní jízdu po dálnici. Jak se ale ukazuje, nejsou bezchybná.

Hemží se naše vesmírné okolí životem, nebo je Země s přítomností živých organismů osamocenou výjimkou? Odpověď na tuto otázku nedává spát celým generacím badatelů.

Pokud vaše díte zarputile odmítá jíst třeba houby (nebo brokolici, maso či cokoli jiného) a tvrdí, že mu připadají odporné, vůbec nemusí jít jen o rozmar, ale nový druh choroby. Restriktivní porucha příjmu potravy (ARFID) se nejčastěji projevuje právě v dětství a dospívání.