Věda

Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky. Prostřednictvím tuňáků, mečounů a dalších dravců, kteří je uloví, se mohou dostat i do lidského těla.

Tmavě modré prostředí pod vodní hladinou nedává lidem mnoho možných metod navigace a povrchové aparáty jako GPS pod mořem také selhávají. Queenslandská univerzita ovšem pomocí svého nového vynálezu možnosti podvodní navigace mění – podařilo se jí vyvinout senzor, který může až do několika stovek metrů přesně určit pozici plavidla. Inspirací pro něj byla zraková ústrojí hlubokomořských živočichů.

Prokřupávání kloubů patří vedle skřípání zubů a zapnuté zubařské vrtačky mezi zvuky, které pravidelně obsazují první příčky v anketách o nejnepříjemnější zvuk. Více než sto let se vědci pokoušeli přijít na to, co ono lupnutí způsobuje, nyní to vypadá, že záhadu rozluštili. Pomohla jim k tomu matematika.

Stephen Hawking pracoval do posledních dní, stále přicházel s novými teoriemi a nepřestával ty stávající přibližovat široké veřejnosti tak poutavě, že jeho knihy leží na poličkách knihoven i lidem, kterým fyzika příliš neříká. Jeho děl se prodaly miliony kusů, na jeho přednášky se stály fronty, i protože si publikum dokázal získat smyslem pro humor i sebeironii. 

Antibiotická rezistence je velkým strašákem moderní medicíny. Hrozí totiž, že jedny z nejvýznamnějších léčiv se v dohledné době stanou proti řadě nemocí neúčinné. Spojenému americko-francouzskému týmu se ovšem možná podařilo objevit a popsat zcela novou třídu antibiotik, které proti patogenům zasahují způsobem, proti němuž nemají rezistentní bakterie prozatím obranu.

I když pojem "nanotechnogie" létá éterem již zhruba po dvě desetiletí, stále je toho mnoho, co molekulární stroje uspokojivě nezvládnou. Částečně neprobádaným teritoriem je například mechanický pohyb. Během novému výzkumu německo-amerického týmu Michiganské univerzity a Bonnské univerzity se však nově podařilo vyvinout zcela novou formu pohybu nanostrojů. Vědci totiž vytvořili primitivní rotační motor, který dovede molekulární jednokolku rozpohybovat specifickým směrem.

Golfský proud, který hraje klíčovou roli v distribuci tepla na Zemi, se během posledních zhruba sto let výrazně zpomalil. Podle studie mezinárodního týmu vědců prudí pomaleji dokonce o 15 procent, může za to globální oteplování. Zatím není jasné, jak se to odrazí na celosvětovém klimatu. 

Dobře si podiskutovat s člověkem s odlišnými názory může být příjemná a obohacující záležitost, někdy jde ale dost na nervy. Roli přitom hraje nejen osobnost diskutujících, ale i témata, o nichž si povídáme. Některá jsou extra výbušná, řádně stresující a pocuchají i dosud solidní vztahy.