Věda

I když archeologové jistý dřevěný sarkofág nalezli již v průběhu zlatého věku egyptologie v 19. století, po víc než 150 let ho měli za prakticky bezcenný. Když jej totiž po jeho (znovu)odhalení otevřeli, byl prázdný. A tak na artefakt sedal prach ve skladištích univerzity v Sydney. Moderní technologie však ukázaly, že uvnitř třímal vědecký poklad - doposud neobjevená starověká mumie.

Různé zaručené elixíry nesmrtelnosti jsou tak staré, jako strach ze smrti sám. Čím dál častěji však také moderní věda tvrdí, že je na stopě když ne věčnému životu, tak alespoň dílčímu omlazení organismu. Testování přípravků z dílny vědců Harvardovy univerzity na zvířatech nyní prokázalo, že specificky vytvořené léky mohou umazat vnější znaky cévního stárnutí. V unikátním pokusu se podařilo obnovit růst cév, posílit svalovou vitalitu a efektivitu organismu během fyzické námahy.

Teleskopy na severu Chile, který je považovaný za ráj astronomů, budou možná do pár let bezcenné. Přitom se zde nacházejí ta nejvýznamnější zařízení, včetně teleskopů Evropské jižní observatoře (ESO). I tuto oblast s hlubokou noční tmou však začíná ohrožovat světelný smog. 

Minulý týden uhynul v Keni poslední samec nosorožce bílého tuponosého Sudán. Na světě už zůstaly jen dvě neplodné samice, a navzdory jisté naději, již skýtá moderní věda, je tu další druh na pokraji vyhynutí. Připomeňte si zvířata, která, převážně kvůli lidem, už patrně nikdy živá neuvidíme, byť sem tam dochází k pokusům o jejich "vzkříšení".

Dlouhodobé vystavení hluku může vést až ke smrti, hrozí selhání srdce. Hlasité zvuky v noci navíc mohou vyvolat stresovou reakci, která končí až infarktem. Stačí k tomu i siréna sanitky nebo řev startujícího letadla. 

Mezi různými druhy katastrof spadají sopečné výbuchy mezi ty nebezpečnější. Jak výmluvně dokazují třeba starověké Pompeje, i docela běžné erupce mohou pod přívalem lávy a popela pohřbít celá města. V posledních letech upoutaly pozornost veřejnosti takzvané supervulkány – sopky, které dokáží při jediné erupci vychrlit přes tisíc krychlových kilometrů materiálu. Navzdory jejich ničivé síle jsou ale výbuchy takovýchto sopek extrémně vzácné. O něco menší erupce, které bychom ale stále mohli zařadit do škatulky "kataklyzmatické", však nastávají daleko častěji. Co o nich vlastně víme a dokážeme je alespoň do určité míry předvídat?

Naše planeta byla mladá a ještě doutnala po posledním impaktu pozdního velkého bombardování, když kdesi v oceánech vznikl z anorganických chemických reakcí náš nejstarší společný předek - skutečně živá bytost. Tento hypotetický jednobuněčný organismus dnešní evoluční teorie nazývají Poslední univerzální společný předek alias LUCA (Last Universal CommonAncestor). Vědcům z univerzity v Groningenu se jej však nyní podařilo znovu přivést k životu.

Internet je plný dezinformací a konspiračních teorií. Některé jsou natolik šílené, že z nich kdekomu spadne čelist. Existují například lidé, kteří i v 21. století věří, že planeta Země je placka.