Věda

Alkoholismus je významnou příčinou úmrtí napříč celým světem a je mimo jiné spojený se zanícením a poškozením nervové soustavy, které vede k závislosti. Vědecký tým z Chile se tak pokusil léčit alkoholismus pomocí kmenových buněk, jež mají naopak protizánětlivý vliv.

Ještě před pár desítkami let to byla nemoc, kvůli níž její nositelé zpravidla nepřežili svá dětská léta. Hemofilie v době méně kvalitní lékařské péče měnila lehký úraz v boj o život, který mohl skončit tragicky. A někdy člověka zabila "prakticky bez příčiny". Choroba, jíž se někdy také říká královská, navíc krutě zasáhla i nejvyšší kruhy šlechty a zamíchala politikou.

Řídce roztroušené polynéské ostrovy skrývají nejedno tajemství. Jedním z nich je otázka, kdo tato zrníčka pevniny rozhozená v tisícikilometrových vzdálenostech uprostřed největšího oceánu světa vlastně osídlil.

Nejen slabá vůle stojí za urputným bojem s nadváhou. Odborníci poukazují i na další faktory, které mohou cestu za vysněnou postavou řádně ztížit. Některé "překážky ke štíhlosti" jsou tuze překvapivé! 

Ne všechny planety jsou si rovny. Ačkoliv je k dnešnímu datu známo na 3717 potvrzených exoplanet, tedy planet mimo naší sluneční soustavu, světů s pevným povrchem podobným je mezi nimi minorita. Již několik let vzbuzují zájem tzv. "super-Země", čili možné terestrické světy zřejmě podobné Zemi, ale s větším průměrem, hmotností, a tak i gravitací. Je-li na nich život, prozatím nevíme – pokud by se tam však mimozemšťani skutečně nacházeli, měli by to s únikem ze svých superzemí značně náročné. 

Bylo to období pádu západořímské říše a Evropa tak byla zmítána chaosem – plundrování a masakry se však odehrávaly nejen v Městě měst, ale i v malé vesničce na pobřeží ostrova Öland na území dnešního Švédska. Tým archeologů tu odkryl důkazy o tom, že kolem roku 450 našeho letopočtu byla většina osady za záhadných důvodů pobita.

Depozitáře Národního muzea v Praze 150 let ukrývaly zkamenělinu šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny staré 432 milionů let, která je podle vědců nejstarším makroskopickým rostlinným zbytek nalezeným na světě. 

Od drobných tmavých obyvatel jižní Afriky až po dvoumetrové Skandinávce, lidé jsou na první pohled neobyčejně různorodým druhem. Kdyby nic jiného, už tato neobyčejná variabilita dokazuje, že v minulosti prošli bouřlivou evolucí. V průběhu času ale vědci zdokumentovali také řadu konkrétních přizpůsobení. Například některá na moři žijící etnika z jihovýchodní Asie se přizpůsobila k výrazně účinnějšímu a delšímu potápění, než jaké zvládneme my ostatní.